ČEZ v pololetí těžil jak z cen elektřiny meziročně vyšších o 17,7 procenta, tak z úspor v nákladech, které se projevily díky růstu podílu výroby elektrické energie z jaderných zdrojů. Jaderné zdroje jsou méně nákladné zejména vzhledem k cenám povolenek CO2. Pozitivní vliv měly také zahraniční akvizice, kde by ČEZ dosáhl ještě vyšších výsledků nebýt silného kurzu koruny. Provozní zisk před zdaněním (EBITDA) vzrostl o 27,3 procenta na 48,55 miliardy korun, vedení navýšilo celoroční předpoklad na 87 miliard z původních 85,5 miliardy korun.
Výroba elektřiny ČEZ v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,5 TWh na 32,2 TWh. Meziročně poklesl také export elektřiny z Česka do Německa téměř o 70 procent. Nyní ČEZ exportuje hlavně na Slovensko. Spotřeba elektřiny v Česku meziročně stoupla o 4,2 procenta, což je dáno loňskou nízkou spotřebou.
Analytici oslovení ČTK očekávali v pololetí nárůst čistého zisku ČEZ o 28 procent na 26,8 miliardy korun. Tržby měly podle očekávání vzrůst o deset procent na 91,6 miliardy korun.
Dvoutřetinovým vlastníkem ČEZ je stát, který inkasoval z loňského zisku firmy dividendu 15,2 miliardy korun. Dalších 25 miliard získal stát prodejem poloviny z plánovaných sedmi procent akcií ČEZ v držení státu. Státní podíl ve firmě byl ke konci května 64,11 procenta.
ČEZ v důsledku zvýšené produktivity práce snížil počet o 1600 zaměstnanců. Na konci pololetí ČEZ zaměstnával 29.093 lidí.