Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí prudce zvolnila tempo a hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 0,2 procenta. V útlumu už jsou největší ekonomiky, tedy Německo, Francie a Itálie. Eurozóna má tak nyní nakročeno k recesi.
Německo jako největší evropská ekonomika sice v období od dubna do června zrychlilo svůj meziroční růst na 3,1 procenta, ale na mezičtvrtletním srovnávacím základu již padá, a to o půl procenta. Francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,3 procenta proti předchozím třem měsícům.
Estonsko se pak po Dánsku stalo druhou ekonomikou Evropské unie, která se letos propadla do recese. Hrubý domácí produkt až dosud dynamicky expandující pobaltské země klesl podle středečních údajů ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta.
Z pohledu středoevropského regionu zůstává česká ekonomika podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské zhruba průměrná. Slovensko zpomalilo meziroční růst z 8,7 procenta na 7,6 procenta. Maďarsko naopak mírně zrychlilo z 1,7 procenta na 2,1 procenta. Polsko, které zveřejní svůj odhad HDP až 29. srpna, má podle odhadů zpomalit na 5,6 procenta z 6,1 procenta.
"Data ukazují, že životní úroveň Čechů sice roste pomaleji než v předešlých letech, ale stále roste nadprůměrnou rychlostí. Za posledních 54 kvartálů rostla ekonomika meziročně v průměru jen o 3,5 procenta. Jsme tedy s posledními údaji výrazně nad dlouhodobým trendem," uvedl analytik Next Fiannce Vladimír Pikora. Česká ekonomika je ovšem podle něj rozhodně za svým vrcholem.
Přes zpomalení ovšem ČR zůstává podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik a bude se nadále přibližovat k průměru EU. "Loni dosahoval HDP na obyvatele v ČR po přepočtu podle kupní síly 81,5 procenta průměru EU, letos by se mohla ČR posunout na 82,5 procenta průměru EU," uvedl.
V následujícím období analytici očekávají další pokles růstu především kvůli viditelnému zpomalení v Evropě. "Klíčové ekonomiky eurozóny již flirtují s recesí," upozornil Marek. Další negativní vliv bude mít i nedávné výrazné posílení koruny. Za celý letošní rok by tak podle odhadů měla česká ekonomika růst přibližně čtyřprocentním tempem. "Dobré časy tak již nyní máme za sebou, budeme se muset připravovat na příchod spíše špatných zpráv," uvedl analytik společnosti Citco-Finanční trhy Jiří Šimek.
Z pohledu měnové politiky nabývá obraz české ekonomiky podle Marka ostřejších kontur. "Růst ekonomiky zpomaluje, domácí poptávka roste pomaleji, jak ukazují poslední data o maloobchodních tržbách, a inflační rizika se neprohlubují soudě podle dnešních dat o výrobních cenách v průmyslu a zemědělství," uvedl. Tato data dohromady s kurzem koruny tak podle něj otevírají prostor pro další snížení úrokových sazeb do konce letošního roku.
Meziroční tempo růstu maloobchodních tržeb v červnu zpomalilo na 1,4 procenta z květnových 2,5 procenta, což naznačuje nižší útraty domácností. Růst cen průmyslových výrobců zpomalil v červenci na 5,2 procenta z červnových 5,3 procenta. V červenci rovněž zpomalil růst cen zemědělských výrobců na 21,4 procenta z červnových 25,4 procenta. Ceny průmyslových výrobců se s odstupem promítají do cen pro koncové spotřebitele.