Katarální horečka nezpůsobuje hromadné úhyny a postižené chovy není nutné vybíjet. Škody plynou hlavně z nižších přírůstků či snížené produkce mléka. To může chovatelům podle vyjádření SVS způsobit obrovské ztráty. Vnějšími příznaky nemoci jsou záněty v dutině ústní, očích a nozdrách zvířete s hnisavým výtokem a zvýšená teplota. Choroba je přenášena hmyzem, uvádí na svých internetových stránkách SVS.
První případ tohoto typu katarální horečky ovcí byl potvrzen v Nizozemsku dne 18. srpna 2006 u ovcí na čtyřech farmách v provincii Limberg nedaleko hranic s Německem a Belgií.
V roce 2007 katarální horečka byla diagnostikována v Belgii, Německu, Španělsku, Francii, Británii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Švýcarsku a Dánsku. V lednu 2008 se nemoc vyskytla také v Česku, konkrétně na farmě Starý Rybník ve Skalné.
Vláda v květnu rozhodla o uvolnění 155 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na preventivní očkování proti této nemoci.
Vakcínu proti katarální horečce dodá společnost Cymedica. Ta vyhrála v červenci tendr ministerstva zemědělství. Jak uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič, budou náklady na vakcínu a polovina nákladů na provedení očkování hrazeny z prostředků Evropské unie. Druhá polovina nákladů na provedení očkování půjde ze státního rozpočtu.
Očkování se v ČR týká asi 1,2 milionu kusů hospodářských zvířat.Krajské veterinární správy mohou na základě žádosti chovatelů povolit výjimky. Ty se týkají například jatečných býků, kteří mají být do konce roku poraženi nebo ovcí a koz, které mají být letos vyvezeny do zemí mimo Evropskou unii.