Přínos reformy je podle MF i analytiků v přesunu k nepřímým daním

Dopady reformních opatření spadajících pod ministerstvo financí lze podle mluvčího úřadu Ondřeje Jakoba hodnotit jen těžko. "Především výnosy některých daní v tomto roce byly stále ovlivněny předcházející legislativou. Obecně lze říci, že skutečný výnos daní se výrazně neodchyluje od našich odhadů," uvedl Jakob. Pozitivně bylo veřejností podle něj hodnoceno například částečné zrušení daně dědické a darovací, které snížilo administrativní zátěž. "Přesnější čísla však budou známa až v první půli příštího roku," dodal mluvčí.

Podle údajů o státním rozpočtu ke konci července výběr daní z příjmů fyzických osob meziročně klesl o 4,4 procenta na 53,4 miliardy korun, přičemž státní rozpočet počítá s poklesem o 11,7 procenta. Stát rovněž vybral více na nepřímých daních, na druhou stranu méně vydal na řadu sociálních dávek nebo podporu v nezaměstnanosti.

Dynamika růstu příjmů z nepřímých daní ale byla ke konci července nižší než odhady MF. Například u DPH, jejíž snížená sazba stoupla z pěti na devět procent, stát získal téměř o šest procent více; rozpočet ovšem počítá s růstem o 15,2 procenta.

"Reformní úsilí vlády začalo slibně. Snížení daní z mezd a firemních zisků kompenzované spotřebními daněmi a posunem snížené sazby DPH lze hodnotit jednoznačně pozitivně. České ekonomice to umožnilo využít více ze svého potenciálu," uvedl hlavní analytik Patria Finance David Marek. Negativní dopad reformy vidí především v nešťastné shodě změny daní a rostoucích cen potravin a ropy, což způsobilo zvýšení inflace na desetileté maximum 7,5 procenta.

Mnohem důležitější než daně je ovšem podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla reforma státních výdajů. "Naše upjatost daněmi nemá obdoby a je to ten nejhorší fetiš, co znám. S nadsázkou, dívaje se na trendy, tak slovenský premiér Fico je paradoxně podle výdajů k HDP velkým liberálem a český premiér Topolánek zase zastáncem štědrého sociálního státu," uvedl.

Podle Jakoba si ovšem MF vytyčilo reformu výdajů jako hlavní cíl a snaží se jako první vláda dodržovat zákonně schválené střednědobé výdajové rámce. Letos tak podle něj nebude překročen plánovaný deficit státního rozpočtu 71,3 miliardy korun, ale bude dokonce nižší. "To umožnilo přehodnotit cíl deficitu veřejných financí z minus 2,9 procenta na minus 1,5 procenta HDP," uvedl.

Snížení deficitu veřejných financí vidí jako úspěch i Marek. Podle něj je ovšem třeba upozornit na fakt, že k tomu značně přispěl rychlý růst ekonomiky. "Stále ještě zbývá prostor pro dotažení fiskálních reforem do konce a další snížení rozpočtových schodků," dodal.

V první fázi reformy veřejných financí byla zavedena jednotná patnáctiprocentní daň z příjmu fyzických osob, která je ovšem počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Rovněž například vzrostla snížená sazba DPH z pěti na devět procent.

Současná daňová opatření jsou ovšem zřejmě dočasná. Především bude parlament letos projednávat novelu zákona o dani z příjmu, která by měla snížit sociální pojištění pro zaměstnance o 1,5 procentního bodu a zachovat patnáctiprocentní daň z příjmu. Současné zákony schválené v rámci první etapy reformy veřejných financí totiž počítají s poklesem daně na 12,5 procenta a zachováním sociálního pojištění na současné výši. Zároveň krátí některé slevy na dani, což by fakticky snížilo příjmy řadě lidí.

Od roku 2010 by pak podle plánů MF měl platit úplně nový daňový zákon a rovněž by postupně měla být reformována celá daňová soustava. Mezi nově navrhovaná opatření patří například sloučení daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění, úplné zrušení daně dědické a darovací nebo nahrazení současného zákona o správě daní a poplatků novým daňovým řádem. Ministerstvo chce rovněž seškrtat co nejvíce daňových výjimek, kterých je nyní v zákoně více než 100.