Dopad teroristického útoku v USA na bezpečnost

Mezi hlavní změny, které jsou společnosti po celém světe po teroristickém útoku v USA nuceny provést, je přehodnocení současného stavu zabezpečení. V první řadě se bezpochyby jedná o letecké společnosti, které v nejbližší době čekají rozsáhlé investice do zvýšení bezpečnosti.
Mezi plánované změny u leteckých společností patří speciální automatické pilotní programy pro řízení letadel, které dopředu varují a dokonce znemožní pilotovi úmyslně navést letadlo na nějakou překážku, oddělení kokpitu pilotů od ostatních pasažérů v letadle bezpečnostní přepážkou, apod. Na palubu nesmí žádné nože, nůžky a dokonce ani pilníky na nehty. Kvůli bezpečnosti budou také na palubách letadel vyměněny kovové příbory za plastové a i jiné předměty, které by mohly být použity jako zbraň. Pro prokázání totožnosti v blízké době již nebude stačit jen pas. Uvažuje se o identifikaci podle oční duhovky nebo otisku dlaně. V každém případě se tak stanou lety psychicky náročnější a prodlouží se i doba letu. Konečným dopadem zvýšení nákladů na bezpečnostní opatření u leteckých společností bude zvýšená cena letenek.
Hned po útoku zaznamenaly tyto společnosti velké ztráty z nerealizovaných letů. Následný rozsah investic vedoucí ke zvýšení bezpečnosti je tak obrovský, že některé z nich mluví dokonce ve spojitosti se zvýšením nákladů o možném krachu.
Tím však starosti leteckých společností nekončí. Byla hluboce otřesena důvěra v bezpečnost letecké dopravy, což bude mít za důsledek snížení poptávky po tomto druhu dopravy. A nejedná se pouze o cestovní ruch, využívání letadel pro různé služební cesty, apod. Svou dosavadní strategii začínají přehodnocovat i různé kurýrní služby a jiné společnosti zabývající se dopravou pomocí letadel.

Je však i mnoho dalších společností, u kterých sice přímé nebezpečí teroristického útoku nehrozí, po útoku ve Spojených státech však tato pravděpodobnost rapidně vzrostla. V úvahu připadají všechny státy, které se podílely nebo podílejí na válečných akcích podporujících Spojené státy, všechny nadnárodní společnosti, propagující nezdravý a spotřební způsob života, apod. Jisté si však nemohou být ani ostatní společnosti. Cílem všech teroristů je citelně zasáhnout ekonomiku a otřást s podvědomím lidí, a tak je nutné zabezpečit kromě jaderných elektráren,  letišť či vojenských stanovišť i takové objekty, kterými jsou různé továrny, laboratoře zabývající se zkoumáním či výrobou jedovatých látek, různá skladiště důležitých materiálů, apod.
Pro tyto jmenované společnosti bez akutního rizika napadení tak čeká důležité rozhodnutí, zda investovat nemalé částky do zvýšení bezpečnosti. Již teď se dá říct, že ne všechny budou mít na tyto mimořádné změny finanční prostředky a i když je budou mít, ne všechny tyto kroky podniknou.

Dalšími institucemi, které byly nejvíce postiženy podobně jako letecké společnosti, jsou pojišťovny, u kterých byly letecké společnosti a všechny ostatní společnosti, poškozené teroristickým útokem, pojištěny.
Tyto pojišťovny budou muset v rámci životního a majetkového pojištění vyplácet plnění až v miliardové výši (přepočítáno na USD). Pojišťovny se nechaly již slyšet (i v ČR), že zdraží cenu pojištění v řádu desítek procent. Zdražení bude zřejmě vyšší u rizikových lokalit, mezi které můžeme řadit centra měst, blízkost ambasád, vládních budov, elektráren či přehradních nádrží. Samozřejmě je otázkou, nakolik bude zejména po zdraženém životním pojištění poptávka.
Zatímco u poškozených pojišťoven se jedná o katastrofu, ostatní pojišťovny si tak zvýšením svého pojištění příjdou na pěkné peníze.

USA se delší dobu nachází ve fázi stagnace. Teroristický útok k vyléčení americké ekonomiky zřejmě nepřispěje. I když za určitých okolností by k tomu mohlo dojít. Významnou podmínkou je zvýšení spotřeby domácností. Je otázkou, zda se tyto budou předzásobovat a více utrácet. Za předpokladu nižších úrokových sazeb je to možné. Spotřebu nemusí pumpovat nahoru jen americké domácnosti, ale třeba turisté. Bylo by pro USA kritické, pokud by došlo k paralyzování přílivu zahraničních turistů.
Ekonomiku může významně pomoci nastartovat stát. Velké státní zakázky v oblasti zbrojení a stavebnictví by jistým dílem napomohly zvýšení hrubého domácího produktu USA.
Jeho významnou složkou jsou i investice. Investice mohou růst, pokud dochází ke snižování úrokových sazeb v ekonomice. Firmy mohou docílit vyšších zisků a vydělají více nežli budou muset vrátit za poskytnuté úvěry v bance.
Konečně důležitou složkou hrubého domácího produktu USA je i čistý export (rozdíl mezi americkými exporty a importy). Vzhledem k tomu, že kurs dolaru významně oslabil, může to být impulsem pro zvýšení exportní síly americké ekonomiky a naopak významnou překážkou pro importéry do USA.   

Prostor k růstu lze spatřovat zejména u akcií zbrojařských firem. Poptávka po zbraních rekordně zejména v USA stoupla. Ještě větší nárůst poptávky by souvisel se započetím většího konfliktu (nikoli lokálního charakteru). Zajímavé mohou být pro investory rozhodně akcie stavebních firem. Ty, které se budou podílet na rekonstrukci zdemolovaného centra New Yorku, si přijdou na zajímavé zisky. Je ovšem otázkou, zda bude ještě poptávka po mamutích mrakodrapech, které se staly při náletu skleněným peklem.
Dobrým přístavem pro uložení peněz jsou obchodní a potravinářské společnosti. Konzum a předzásobování základními prostředky v USA po útocích vzrostlo. Spotřebu navíc podpoří i dnešním dnem snížené úrokové sazby.

Zatímco akcie všude prudce klesaly a oslabovaly, pro investici do vládních dluhopisů nastala naopak vhodná doba. Dluhopisy jsou méně rizikovou investicí a vhodnou náhražkou pro uložení peněz v době, kdy jsou akciové trhy zmítány ve velké nejistotě a nestabilitě. 

Teroristický útok se podepsal také na znatelném zvyšováním cen pohonných hmot a dalších surovin. Ceny ropy, benzínu a zlata znatelně stouply. Nejméně tento vývoj těší země plně závislé na dovozu surovin. Mezi ty patří také Česká Republika. Již několik dní po útoku zvýšily čerpací stanice preventivně cenu paliv a očekává se další zdražování. Uvidíme, nakolik se podaří ceny komodit stabilizovat, a zamezit tak vzniku velkých inflačních tlaků. Organizace států vyvážejících ropu (OPEC) se například zavázala zvýšit těžbu, o čehož očekává, že by se ceny ropy na světových trzích měly vrátit do předkrizového období. To by ale nesmělo dojít k dalším konfliktům a bojům většího než lokálního charakteru. Velmi bude záviset na síle odvety USA vůči teroristům. Naděje na odvetný útok Spojených států, vedený pouze proti viníkům, je však velmi malá.