Krize na pražské kanceláře zatím zřejmě nedopadla

Většina zemí západní Evropy se však již podle odborníků dopadům krize nevyhne. "Hypoteční a úvěrovou krizí byly nejvíce postiženy země Velká Británie, Irsko a Španělsko, kde došlo k výraznému propadu cen nemovitostí a k dramatickému snížení počtů realitních transakcí, včetně prodejů a pronájmů kanceláří," uvedli analytici King Sturge. Trh ve Francii, Nizozemsku a Německu údajně stagnuje, zbytek střední a východní Evropy si však zachovává růst.

Jestliže loni rostly nájmy za kanceláře napříč kontinentem v průměru o 11 procent, letos analytici očekávají zvýšení jen o pět procent. Za první půlku roku vzrostlo průměrné evropské nájemné za administrativní prostory o 3,1 procenta. Příčinou zpomalení je snížení výkonnosti eurozóny, vyšší inflace a dopady krize.

Již tradičně platí nájemci za kanceláře nejvíce v Londýně. Stojí je tam měsíčně až 125 eur za metr čtvereční. Ze středoevropských metropolí se v žebříčku nejdražších měst umístila nejvýše Varšava, která je s 34 eury za metr čtvereční měsíčně na 16. místě. V Praze se za čtvereční metr moderních kanceláří platí v průměru 21 eur (zhruba 512 korun), hlavní město je tak na 27. místě.

Banky kvůli finanční krizi ztížily developerům přístup k úvěrům, stavby některých kancelářských budov tak prý byly v Evropě pozastaveny. Dalším praktickým dopadem turbulencí na světových trzích je výrazný pokles investiční aktivity. Nájemci podle odborníků z King Sturge začali také více kontrolovat své náklady a snižují počty zaměstnanců.

Nová pracovní místa tak v evropských městech budou prý vznikat mimo tradiční centra obchodu, jako je například Londýn nebo Madrid. Nejvíce nových pracovníků bude do administrativy podle odborníků přijímat Berlín, Amsterdam a Stockholm.

Celková kancelářská plocha činila v Praze na konci června 2,32 milionu metrů čtverečních. Během první půlky roku přišlo na trh 117.000 čtverečních metrů kanceláří, ve druhém pololetí to má být dalších 171.000. Za celý loňský rok přitom podle King Stirge v metropoli přibylo jen 160.000 čtverečních metrů administrativních ploch.