Počet absolventů bez práce klesl za 6 let o více než dvě třetiny

Na snížení počtu mladých lidí, kteří jsou po ukončení školy bez práce, měla podle odborníků z NÚOZ vliv především celková dobrá situace ekonomiky, větší nabídka volných pracovních míst vytvářených zahraničními investory, ale také větší nabídka vyššího vzdělávání.

"Celkově platí stále pravidlo, že čím vyšší vzdělání, tím nižší nezaměstnanost," uvedl ústav ve zprávě. Jedinou výjimku prý tvoří absolventi nástavbových oborů a maturitních oborů s odborným výcvikem, kteří dosahují v posledních dvou letech o něco vyšší míry nezaměstnanosti než vyučení.

Trend již několik let klesajícího počtu absolventů bez práce nemusí údajně v příštích letech pokračovat. "Pokud nebude hospodářský vývoj tak dobrý, je otázka, jak se to projeví na počtech nezaměstnaných absolventů," řekla ČTK mluvčí NÚOZ Zoja Franklová. Zvláště obory jako například stavebnictví jsou prý vůči výkyvům hospodářství velmi citlivé.

Stavebnictví a některá další odvětví tuzemské ekonomiky se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků. Poptávka firem po řemeslnících se sice zvyšuje, podle NÚOZ přesto vyučení vykazují stále vyšší míru nezaměstnanosti než absolventi maturitních oborů středních odborných škol.

"Ne vždy to ale znamená, že nemohou najít uplatnění - někteří z nich nejeví zájem pracovat nebo nejsou spokojeni s nabídkou pracovních míst," podotkli odborníci z ústavu.

Nejvýrazněji ubylo absolventů bez práce ve stavebnictví, hotelnictví a turistickém ruchu. Zlepšila se situace také mladých lidí, kteří ukončili elektrotechnické a zemědělské obory. "Nejnižší míry nezaměstnanosti dosahují dlouhodobě zdravotnické obory, a to hlavně u absolventů s maturitou a u vysokoškoláků," uvedla zpráva.

Celková míra nezaměstnanosti podle ministerstva práce a sociálních věcí v červenci vzrostla na 5,3 procenta z červnových pěti procent. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se zvýšil na 274.674 osob.