Hrubý domácí produkt celé eurozóny vzroste letos podle OECD jen o 1,3 procenta namísto 1,7 procenta, které očekávala prognóza organizace z tohoto června. Zatímco Německo poroste o 1,5 procenta, růst v Británii zeslábne na 1,2 procenta, ve Francii na jedno procento a v Itálii na pouhá 0,1 procenta. Přitom jen pro Británii OECD čeká ve třetím i čtvrtém čtvrtletí pokles HDP, což se obvykle označuje za recesi.
Ekonomika USA na základě silného oživení ve druhém čtvrtletí letos podle OECD poroste o 1,8 procenta místo dosud uváděných 1,2 procenta. Oslabí však dvě zbylé ekonomiky G7 - pro Japonsko OECD čeká zpomalení na 1,2 a pro Kanadu na 0,8 procenta. Celkový odhad pro G7 zůstal beze změny na 1,4 procenta.
"Otřesy ve finančním sektoru, propad na trhu bydlení a vysoké cen komodit, to jsou nadále brzdy globálního růstu, které přitom prodělávají svůj vlastní vývoj," uvedla OECD. Do konce tohoto roku bude podle organizace převládat slabá ekonomická aktivita, OECD se však v popisu současné situace vyhnula obávanému označení "recese".
Hlavní ekonom OECD Jorgen Elmeskov podotkl, že bez ohledu na použití slova recese je jasné, že Británie v zásadě stagnuje a eurozóna si nevede o moc lépe. Ani s USA to není výrazně lepší, i když zde vláda napumpovala do ekonomiky peníze z rozpočtu a centrální banka snížila úrokové sazby.
"Je malý pokles HDP skutečně o tolik horší než nepatrný růst? Myslím, že ne," řekl Elmeskov, aby zdůraznil, že není nutné bazírovat na označení recese.