Rušení ztrátových poboček České pošty prověří ČTÚ

Úřad podle Dvořáka dohlíží podle zákona především na zajištění všeobecné dostupnosti základních poštovních služeb, jako je doručování obyčejných a doporučených zásilek, balíků a poukázek, za přijatelnou cenu. Do jeho kompetence naopak nespadají například služby Poštovní spořitelny či výplaty důchodů.

ČTÚ bude posuzovat, zda se záměr zrušit určitou poštu neprojeví na obsluze místních zákazníků neúnosným způsobem. "Náhradní zajišťování služeb pomocí motorizovaného doručovatele je vždy spojeno s o něco nižším komfortem než v případě kamenné pošty. To ovšem ještě neznamená, že by onen snížený komfort oproti dnešnímu stavu musel být neúnosný, musel by být spojen s neúměrnými komplikacemi a podobně," vysvětlil.

O rušení poboček v malých obcích chtěl ve čtvrtek jednat se zástupci České pošty a ministrem Ivanem Langrem (ODS) vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek, schůzka byla ale dnes odpoledne zrušena. "Volali z ministerstva vnitra, že kvůli časové tísni ministra se schůzka nemůže uskutečnit," informoval mluvčí lidovců Martin Horálek. Čunek podle něj na setkání trvá. "Pokud Česká pošta neustoupila od svého záměru, předseda Čunek na schůzce v co nejbližším termínu trvá," řekl mluvčí.

Pošta minulý týden oznámila, že činnost poboček v malých obcích ukončí ke konci roku. Roční ztrátu z jejich provozu vyčíslila na 32 milionů korun ročně. Se starosty dotčených obcí firma dál jedná. Nabídla jim například, že pobočky nezruší, pokud budou na provoz pošt obce přispívat. Roční příspěvek by se měl podle informací některých starostů pohybovat kolem 200.000 korun. "Nedá se to brát jako model. Každá pobočka generuje jiné náklady, má jiné pronájmy a podobně. Od toho se odvíjí i případná částka," uvedla mluvčí pošty Dita Václavíková.

Česká pošta provozuje 3387 pošt. Firma prochází před změnou na akciovou společnost reorganizací. V rámci ní na podzim odejde 2500 z 37.000 pracovníků. Firma loni vykázala zisk před zdaněním 795 milionů korun.