Většina podniků sklidí chmel do 11. září, poslední rostliny zmizí z polí kolem 20. září. "Úroda je z dlouhodobého pohledu průměrná, ve srovnání s roky 2006 a 2007 ovšem velmi dobrá. Problémem pěstitelů jsou ovšem stále rostoucí ceny vstupů a také dlouhodobě silná koruna," uvedl Pázler.
Letos se chmel pěstuje na 5335 hektarech, což je o 54 hektarů méně než loni. Pěstitelé očekávají, že z jednoho hektaru sklidí průměrně 1,2 tuny z hektaru, loni činil 1,04 tuny. Cena chmele se letos pohybuje od 180.000 do 200.000 korun, což je meziroční nárůst o zhruba 15 procent. Umožní to podle Pázlera pokrytí vstupních nákladů a eliminaci vlivu silné koruny.
Vedle rostoucích nákladů na mzdy, pohonné hmoty, elektřinu či hnojiva trápí chmelaře zejména nepříznivý kurz korun vůči euru. Zhruba 80 procent produkce chmele se totiž vyváží. "I když jsme se s obchodníky dohodli na zvýšení cen chmele, stále dosahuje jen úrovně roku 1993. Náklady ale za těch 15 let vzrostly mnohonásobně. Koruna vůči euru posílila od roku 2003 o třetinu," doplnil Pázler.
Kvůli špatné rentabilitě pěstování plochy chmele neustále klesají. Méně osázených ploch chmelem než letos bylo v Česku jen před 137 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav pěstitelé zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10.547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o téměř polovinu.
Pro udržení produkce by podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Zdeňka Rosy měli zemědělci zvýšit vysazovanou plochu ze zhruba 200 hektarů v posledních dvou letech na 400 hektarů ročně v období příštích pěti let. Letos chmelaři předpokládají, že se nově osadí až 300 hektarů chmelnic. V tom jim pomáhá i evropský fond pro rozvoj venkova, který nabízí také možnost podpory výstavby chmelnicových konstrukcí.
Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a USA, na tuzemské chmelaře už se ale dotáhla Čína. Loni se chmel v celém světě pěstoval na 51.000 hektarech.