"Je třeba s Ruskem tu záležitost přesněji definovat, nicméně ta nabídka je bezprecedentní," uvedl Bartuška. Za nabídkou Rusů podle jeho názoru stojí především červencový výpadek dodávek ropy do ČR ropovodem Družba. Ten prý byl pro Rusy mnohem nepříjemnější než pro Čechy, neboť na výpadek se v Moskvě dotazovali například také Němci, Britové či Holanďané.
"Postavilo to Rusko, které se snaží o pověst solidního dodavatele, do velice nepříjemného světla. Věřím, že Rusko hledá nějaké dlouhodobé řešení, aby se tato situace již neopakovala," řekl Euru Bartuška. Právě prostředníci registrovaní v zahraničí podle Rusů odklonili proud ropy mimo Českou republiku, neboť dostali jinde lepší nabídku.
Česká republika údajně ruskou nabídku vítá. "Prostředí bude výrazně transparentnější, neboť nejde o jednoho nebo dva prostředníky, těch je na tomto byznyse nalepená celá řada," vysvětlil Bartuška. Přesné složení všech prostředníků podle svých slov nezná, jména některých lidí a firem z odvětví odmítl sdělit.
Na poznámku Eura, že Česká republika není ten subjekt, kdo ropu přímo nakupuje a zpracovává, takže dohodu s Rusy by měly spíše učinit koncerny PKN Orlen, Shell a Agip, Bartuška řekl, že "stát má v rukách ohromné nástroje, jak může své požadavky prosadit". Jedním ze zmíněných nástrojů jsou podle něj státní hmotné rezervy.
Bartuška zároveň upozornil na fakt, že ropovod Družba je pro Rusy na okraji zájmu a v budoucnu by se mohl potýkat s nedostatkem ropy. Rusko oficiálně ve své energetické strategii totiž deklarovalo, že chce mít přímé vývozy ropy přes své přístavy a ne přes tranzitní země. Navíc staví dva nové prioritní ropovody, na Baltu a na východní Sibiři směrem do Číny.
"Čili v krátkém časovém horizontu, řekněme dvou let, bude Rusko potřebovat dalších 70 milionů tun ropy ročně pro tyto nové ropovody a přitom ruská produkce ropy již několik let stagnuje," upozornil Bartuška. Část ropy tedy bude přesměrována odjinud. Zda zkrátka přijde ropovod Družba, zatím není rozhodnuto.