Je školné na veřejných vysokých školách nezbytné?

Bílá kniha terciárního vzdělávání je koncepční a strategický dokument připravený expertní skupinou, který stanoví jakým směrem se bude terciární vzdělávání v České republice ubírat v následujících deseti až dvaceti letech. Kromě dílčích témat jako jsou mimo jiné struktura vzdělávacího systému, výzkum a vývoj nebo řízení a samospráva, řeší velice důležitou oblast financování vysokého školství. V bílé knize je nastíněna myšlenka školného na veřejných vysokých školách.

Model odloženého školného

Podle ministerstva školství se musí zvýšit objem financí investovaných do školství, jak ze zdrojů veřejných, tak i nově ze zdrojů soukromých. Počítá se se zavedením školného na veřejných vysokých školách. Do budoucna to tedy vypadá, že studenti vysokých škol budou muset sáhnout o dost hlouběji do svých kapes. Jak ovšem zajistit dostupnost vzdělání i pro studenty ze sociálně slabších poměrů? Bílá kniha chce tento problém vyřešit modelem tzv. odloženého školného.

Student bude mít možnost odložit splácení školného až na období budoucích příjmů a to ještě až od určité hranice jeho příjmů. V případě, že bude chtít student financovat svá studia formou odloženého školného, požádá Centrum správy financování terciárního vzdělávání o zprostředkování půjčky na školné. Samozřejmě tu bude i možnost zaplatit školné okamžitě a to sníženou sazbou, jejíž rozsah bude moci případně určovat sama vysoká škola.

Fakt, že čerstvý absolvent vstoupí do života s dluhem, který může čítat řádově statisíce vzbuzuje pochopitelně u mnohých odpor. Jak ale předejít diskriminaci sociálně slabších studentů, kteří si školné nemohou dovolit? V dnešní době, kdy si lidé půjčují na vánoční dárky nebo na dovolenou za nekřesťanské úroky a odkládají splátky na kdoví kdy, připadá mnohým kupodivu nesmyslné investovat do kvalitního vzdělání.

Efektivnější hospodaření?

Další otázkou ovšem je, zda spíše než na zavedení školného, není účelnější více se zaměřit na efektivitu hospodaření vysokých škol a také přerozdělování prostředků plynoucích do vysokého školství z veřejných zdrojů. Ve včerejším interview pro Finance.cz se rektor Vysokého učení technického v brně prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA k této otázce vyjádřil takto: „Nemyslím si, že by případné školné zachránilo deficit ve financování univerzit. Pokud politici a manažeři, kteří rozhodují o finančních tocích, se budou dívat na finanční přerozdělování z pohledu svých osobních či stranických krátkodobých zájmů, tak jak to často vidíme, školné opět více či méně „sublimuje“ v rozpočtu státu, popř. ministerstva.“

Finanční podpora studentů

Budou-li si studenti v budoucnu muset za své vzdělání platit školné, rozhodně je důležité nejprve vytvořit efektivně fungující systém různých grantů, stipendií či studentských půjček. V Bílé knize se hovoří o třech pilířích, na kterých by stál systém finanční pomoci studentům.

1. První pilíř – studijní granty a stipendia. Bílá kniha doporučuje tzv. univerzální studijní grant. Peníze na vyplácení tohoto grantu by plynuly z převedení úlev na dani, které dosud rodiče uplatňovali z titulu vyživování nezaopatřeného dítěte, studenta, do systému univerzální finanční podpory. Tj. nezávisle na sociální situaci studenta. Automaticky se valorizující částka by se tak stala univerzálního studijního grantu, který by se ovšem stal vratnou sociální pomocí (půjčkou) v případě, že by student neplnil studijní povinnosti nebo si prodlužoval studium nad standardní délku studia. Bílá kniha současně zdůrazňuje nutnost zvýšit efektivitu administrace sociálních stipendií kvůli prevenci sociální bariéry. Dalším přilepšením pro studenty by měl být příspěvek na bydlení.
2. Druhý pilíř – státem poskytované nízko úročené půjčky. Ty by měly alespoň částečně pokrýt životní náklady studentů. V této souvislosti Bílá kniha hovoří také o určitém spoření na vzdělání s finanční podporou státu.
3. Třetí pilíř – zvýhodnění příležitostné práce studentů osvobozením od placení zdravotního a sociálního pojištění do určitého limitu.

Vytvořením kvalitně fungujícího systému finanční pomoci studentům, ať už se jedná o různé granty či stipendia, se dá dobře eliminovat finanční zátěž plynoucí z povinnosti platit školné. Navíc stipendia pro nadané studenty jistě můžou představovat další dodatečnou finanční úlevu a motivaci. Pokud se bude i efektivně hospodařit s prostředky plynoucí do univerzitního školství, jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů, jsem si jistý, že můžeme očekávat zkvalitnění výuky i velký posun českého vysokého školství kupředu. Ovšem otázka je, zda nový systém zákonodárci skutečně nastaví tak, jak je třeba.