Většina obcí peníze na čističky získá, ohroženo je 1,2 mld. Kč

Ohroženo v současnosti zůstává zhruba 1,2 miliardy korun z celkových asi 60 miliard korun, které jsou určeny na budování a modernizaci vodohospodářské infrastruktury v Česku. Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara jde o peníze pro města, jejichž projekty nevyhovují současným pravidlům pro poskytování dotací. Pokud by chtěly finanční prostředky získat, musí bezpodmínečně změnit smlouvy s vodohospodářskými podniky.

Aktuální situaci analyzuje také ministerstvo životního prostředí a v dohledné době pošle svůj materiál do vlády. Bude v něm uvedena právě částka 1,2 miliardy korun, o níž mohou města přijít.

Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent finančních prostředků, například na výstavbu čističky. Na nátlak Evropské komise se ovšem pravidla pro vyplácení dotací změnila. Na původně stanovených 85 procent peněz z EU by měla dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015.

Města a obce, které uzavřely smlouvu s vodohospodářským podnikem do roku 2020, mají dostat na projekt maximálně 60 procent peněz. Ti, kteří mají smlouvu ještě delší (konkrétně do roku 2022), by měli dostat maximálně 30 procent finančních prostředků.

Již teď je nicméně podle několika na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů ČTK jisté, že Česko nestihne splnit závazek, že každá obec s více než 2000 obyvateli bude mít vlastní čističku odpadních vod. Pokud se tak skutečně stane, je nanejvýš pravděpodobné, že Evropská komise podnikne proti Česku právní kroky, které mohou skončit až u Evropského soudního dvora.

Ani zdroje z EK však neočekávají, že by takzvaná procedura pro porušení unijního práva postupovala rychle. Naopak je možné, že než by se celý případ dostal až k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku, Česko by svůj závazek splnilo.