ČR si v žebříčku snadnosti podnikáni pohoršila

Nejvýše se z hlediska snadnosti podnikání umístil již potřetí za sebou Singapur, následují Nový Zéland a Spojené státy. Z postkomunistických zemí se již na 15. místo vyhoupla Gruzie a 22. je Estonsko. Z východní Evropy jsou v první třicítce ještě Litva a Lotyšsko. Slovensko postoupilo o jeden stupínek vzhůru a je na 36. místě.

Letošní rok byl v dynamice uvolňování regulačních podmínek pro podnikání ve světě mimořádně úspěšný, konstatovala Mezinárodní finanční korporace (IFC), která se ve skupině Světové banky stará o soukromý sektor a zprávu Doing Business vydává již šestým rokem. Počet prospěšných regulačních reforem za poslední rok do letošního června dosáhl rekordní úrovně 239 a tyto změny zlepšily možnosti podnikání ve 113 zemích. Změn k horšímu bylo podle IFC naproti tomu jen asi 25.

"Pátým rokem po sobě v reformách vedou země východní Evropy a střední Asie. Šestadvacet z 28 ekonomik, které jsou v této oblasti, zavedlo celkem 69 reforem," píše se ve zprávě. Východní Evropa a střední Asie co do snadnosti podnikání už loni překonala oblast východní Asie a Tichomoří a letos si náskok udržela.

Rychlost reforem ve světě odsunula dozadu i Českou republiku, třebaže česká vláda za poslední rok uskutečnila reformy ve čtyřech z deseti sledovaných oblastí - u startu podnikání, zaměstnávání, placení daní a konce podnikání. Před Česko se dostali nejagilnější reformátoři jako Kyrgyzstán, Kazachstán, Makedonie a zejména "skokan roku" Ázerbájdžán; ten se vyhoupl z loňského 97. na 33. místo a uskutečnil reformy v sedmi z deseti sledovaných oblastí.

Rekordní rok zažila rovněž Afrika, kde 28 zemí dokončilo celkem 58 reforem, což je pro tento kontinent nebývalý počin. V desítce zemí, které za poslední rok reformovaly nejvíce, má Afrika tři zástupce. Po Ázerbájdžánu byla ve světě nejhorlivějším reformátorem Albánie, dále Kyrgyzstán, Bělorusko a Senegal. V Latinské Americe uskutečnila v posledním roce reformy polovina zemí a v oblasti Blízkého východu a severní Afriky a stejně tak ve východní Asii to byly dvě třetiny zemí.

Zpráva Doing Business seřazuje ekonomiky na základě hodnocení deseti oblastí podnikatelské regulace, kam kromě uvedených patří například získání stavebního povolení, registrace získaného majetku, ochrana investorů, vynucování kontraktů nebo možnost získání úvěru. Nehodnotí naopak makroekonomickou politiku, kvalita infrastruktury, stabilitu měny, vnímání země investory ani míru zločinnosti.

"Ekonomiky potřebují pravidla, která jsou efektivní, praktická a přístupná všem, kdo je používají. V opačném případě podniky uvíznou v neregulované šedé ekonomice, kde mají menší přístup k financování a najímání zaměstnanců a kde zaměstnanci postrádají ochranu pracovních zákonů," uvedl viceprezident IFC Michael Klein.

Pořadí zemí nekopíruje jejich ekonomickou výkonnost a vyspělost, je zde však patrná jasná souvislost. Zatímco v popředí tabulky figurují vesměs vyspělé země, závěr tabulky, vyhrazený pro země, jejichž právní řád je k podnikání nejméně vstřícný, obsazují nejchudší země světa jako Kongo, Středoafrická republika, Čad nebo Eritrea.