Komentář k leasingu

Ke kvalitě předmětu leasingu - volbu provádí příjemce   a ten si má , pokud tomu nerozumí sjednat odbornou pomoc  ( u složitějších předmětů leasingu)  ať již jde o převzetí věci , nebo volbu , předmětu leasingu.   Nedbalé přejímky  ze strany nájemce by mohly vést k nemožnosti uplatnění příslušných práv   popř.  k zániku práv vlastníka- tedy poskytovatele - vůči  dodavateli , přičemž  pronajímatel by se mohl domáhat  náhrady škody na nájemci. V této oblasti si mnozí nájemci nepočínají příliš odpovědně.
 Velmi důležitou a velmi často kontroverzní otázkou  je požadavek nájemce na odstoupení od smlouvy s dodavatelem , Ten musí být poskytovatelem  akceptován ve formě souhlasu , jestliže  jsou tu objektivní důvody k odstoupení dle obchodního zákoníku
Tedy jde o vady  neodstranitelné , či vady  sice odstranitelné ale neodstraněné v přiměřené lhůtě .  Zatímco běžné reklamace provádí nájemce sám  , většinou  dá na vědomí pronajímateli , že předmět leasingu reklamuje , odstoupení od smlouvy sám učinit nemůže ., nýbrž potřebuje nutně souhlas  pronajímatele.
Zde může vzniknout  zásadní problém , neboť na pronajímateli  je zda tento souhlas vydá či ně  a to ovšem závisí na posouzení  kvality   předmětu leasingu. Jest-li že tento souhlas dá  a později se prokáže , že odstoupení bylo v rozporu ze zákonem  , promítne se to do majetkové sféry příjemce.. Je tedy třeba vážit i tyto skutečnosti .  Poměrně často se teprve  až v soudním řízení prokáže   zda odstoupení bylo  po právu či nikoliv důvodné či ne.
 Různé způsoby řešení ve smlouvě
 Ve smlouvě může být  situace řešena tak , že   k žádosti  příjemce  , odůvodněný vadou předmětu leasingu , pronajímatel souhlas vydá , ovšem s tím , že smlouva jest zrušena   a nájemce má povinnost odkoupit  předmět leasingu patrně  za předem vykonstruovanou cenu , přičemž často  poskytovatel apriorně váže nájemce povinností  kupní cenu ihned zaplatit.( tedy jakési vypořádání ze smlouvy sui generis) To je nevýhodné pro nájemce ,  , protože s takovou situací nemohl počítat  a tedy  nemusí být solventní ( věc pořizoval  na leasing  z důvodů chybějících prostředků) Z hlediska práva  v. takovémto případě  odpovědnostní vztah vzniká výlučně mezi  dodavatelem a nájemcem.( práva jsou převedena  na nájemce) vč. práva vlastnického)  Z hlediska podstaty leasingu je však tato konstrukce  legitimní  , neboť  volba předmětu leasingu a dodavatele je věcí nájemce. ( Je to podobné jako při konkurzu , kdy nastává splatnost , všech doposud splatných  splátek).
Jiným modem  odstoupení od smlouvy  z důvodu podstatných vad předmětu leasingu  je konstrukce spočívající v tom , že pronajímatel vystaví k úkonu odstoupení od smlouvy ad hoc plnou moc  nájemci. Důsledky pak jdou k tíži či prospěchu pronajímatele . V případě , že dodavatel prokáže , že odstoupení nebylo důvodné  , může požadovat  pronajímatel  náklady , které po něm požaduje z tohoto titulu  dodavatel na nájemci. Je vidět  že tato situace může být pro pronajímatele velmi problematická neboť  pronajímatel , který  se příliš technickou stránkou předmětu leasingu nezabývá je postaven do situace  kdy musí konat. Jde o tak říkajíc jeden z neuralgických bodů leasingu, byť zdánlivě je věc právně ošetřena .
Je otázkou do jaké míry je postoj pronajímatele korektní  a není spjat s případnými obchodními zájmy   na dodavateli , za situace , kdy je zřejmé že právě dodavatel pochybil. U některého zboží je značné  procento reklamací  a není důvod  k jakési filosofii , že "zákazník - tedy  nájemce věc reklamuje , proto aby nemusel platit " Též je nutno zdůraznit  , že  ,  reklamace sama o sobě nezakládá důvod k neplacení splátek  ( jde spíše o jakési české specifikum , postrádající ovšem jakoukoli  právní oporu. , neboť zde poněkud dominují vztahy faktické nad právními - toho typu - Co mám v držení je moje , něco se mi nelíbí , zastavím platby .Samotný proces odstoupení od smlouvy je právně dosti tuhý  ( např. tzv. přiměřená lhůta k odstranění vad  je závislá na druhu zboží )  o odborně- technické stránce , ani nemluvě. Proto činit jakékoli  právní kroky  při tomto úkonu  , bez právní pomoci není  rozumné.  V případném  soudním řízení  platí stará zásada , že nedokázaná pravda je totéž co nepravda
Je třeba též zdůraznit  že nájemce je povinen řádnou péčí o předmět leasingu -  má zvláště uloženou povinnost zabránit zásahům třetích osob do vlastnických práv poskytovatele, ale též do oprávnění příjemce dle leasingové smlouvy.
Je však též sjednána s příjemcem povinnost :
- užívat a provozovat PL obvyklým způsobem,
- ohlašovat změnu umístění PL (resp. vyžádat si předchozí souhlas s umístěním PL),
- strpět kontrolu výkonu vlastnických práv ze strany poskytovatele,          
- je stanoven zákaz přenechávání PL dalším osobám bez souhlasu poskytovatele.
Porušení tohoto zákazu je většinou kvalifikováno jako podstatné porušení smlouvy (což může být důvodem k výpovědi),
Není dovoleno , aby příjemce činil právní kroky  směřující k převodu vlastnictví k předmětu leasingu na další subjekt po předpokládaném ukončením smluvního vztahu. To pro případ, že by se původní smlouva prodlužovala a vlastnictví pronajímatele trvalo ( a to se může stát velmi často , protože vlastnictví lze převádět poté co je věc administrativně odepsána a ve smlouvě to často  bývá uvedeno , přičemž nájemce přesný časový okamžik nezná - závisí to od počátku odepisování. Je tedy třeba získat souhlas  pronajímatele nikoliv  až poté co k převodu vlastnictví dojde  , nýbrž  v souvislosti s uzavřením smluvního vztahu  , třeba i sjednáním odchylky od smluvních podmínek , popř. v jeho průběhu , ale to již závisí na pronajímateli .
Zásadní odmítnutí takovéhoto souhlasu   by  zpochybňovalo pružnost leasingové společnosti  a snad by podvazovalo obchod , avšak odvisí to od mnoha skutečností  , neboť pronajímatel  zvolil osobu nájemce a nyní by měl strpět  třeba i neurčitý počet dalších osob , které by předmět leasingu užívaly Je zřejmě  třeba respektovat i nárok lessora na zajištění  závazků plynoucích ze smlouvy zvláště v případech  onoho přenechání předmětu leasingu osobám třetím .Musíme rozlišovat nutně vztahy užívací a vlastnické .
Využívání  předmětu leasingu třetími osobami ať již se souhlasem pronajímatele či bez něj je poměrně časté .  Stává se , že  třetí osoba , onen faktický uživatel    způsobí škodu. Náhradu škody je ovšem oprávněn pronajímatel požadovat  buď  po oné třetí osobě , třeba , že s ní není ve smluvním vztahu   ( jde o škodu ex delictu - mimozávazkovou ) popř. po nájemci  ( jde o škodu ex contractu - závazková odpovědnost)  Předchozí souhlas pronajímatele k užívání předmětu dalším subjektem  předpokládá , že s touto osobou bude uzavřena smlouva , přičemž smlouva musí být  relativně přísnější  než-li smlouva leasingová.  Je třeba  dát pozor nato , aby nedovolené faktické subleasingy a nájmy , nebyly kvalifikovány jako porušování povinností při správě majetku  ( to může být za určitých okolností  i trestným činem .
Snad se  je důležité zmínit se  též o tom , že  pronajímatel nemůže  nadměrným způsobem zasahovat  do užívacích práv nájemce  - ta jsou již tak jak tak omezena , zejména v oblasti zcizovací či dizpoziční . Zásadně nemůže  pronajímatel zasahovat  bezdůvodně do těch práv , které charakterizují nájemce jako tzv. ekonomického vlastníka .   V této sféře je nájemce  dominantní. Brát užitky   a s nimi nakládat  je výlučným právem  nájemce.  Pronajímatel  není od toho , aby nájemce nadbytečně obtěžoval a rušil  v jeho ekonomické aktivitě .