Česká spotřeba na jednoho obyvatele je stále nižší než ve vyspělých státech ve srovnatelném geografickém pásmu. Rakousko má na obyvatele spotřebu o 27 procent vyšší, Německo o devět procent. Z hlediska polohy, počtu obyvatel a struktury hospodářství s vysokým podílem průmyslu je Česku nejbližší Belgie, kde je spotřeba na hlavu vyšší o 35 procent.
Nízkou spotřebu na obyvatele vykazuje z okolních států Polsko, což je dáno historicky vysokým podílem zemědělství oproti průmyslu v této zemi. Nejvyšší spotřebu dlouhodobě, vzhledem ke geografické poloze, vykazují severské státy, směrem k jihu pak spotřeba na hlavu klesá.
V UCTE nejsou skandinávské země, Velká Británie, Irsko, pobaltské státy, Ukrajina a Rusko. Jejich zahrnutím by se pozice ČR změnila. Vyšší spotřebu elektřiny na obyvatele mají všechny skandinávské země, kde se spotřeba na obyvatele pohybuje od 17 MWh ve Finsku do 27 MWh v Norsku. Výrazně nižší spotřebu na obyvatele mají pobaltské státy Lotyšsko a Litva (3,2 MWh).
Česka spotřeba roste téměř nepřetržitě od počátku statistického sledování. V roce 1960 se pohybovala celková čistá spotřeba jen kolem 20 TWh. Počátkem 90. let už dosahovala kolem 50 TWh. V minulém roce dosáhla téměř 60 TWh.
Podle studie evropského sdružení energetických společností Eurelectric poroste česká spotřeba elektřiny do konce dekády o průměrných 1,8 procenta ročně; mezi roky 2010 až 2020 pak každoročně o 1,3 procenta.