Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Vnitřní zadlužení státu stouplo za druhé čtvrtletí o 22,3 miliardy na 762,3 miliardy korun. Zahraniční dluh státu pak stoupl o 50,9 miliardy korun na 171 miliard korun.
Důvodem růstu dluhu byla podle MF červnová zahraniční emise státních dluhopisů za dvě miliardy eur (48,5 miliardy korun). V druhém čtvrtletí začala ČR čerpat tři tranše půjček od Evropské investiční banky za tři miliardy korun.
Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný (vládní) dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.
V loňském roce se podle informací Českého statistického úřadu veřejný dluh zvýšil přibližně o 50 miliard na více než bilion korun. V poměru k HDP ovšem klesl na 28,7 procenta, přičemž podle pravidel pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent.