Zpráva zároveň uvádí, že čím je domácnost chudší, tím větší část z jejího rozpočtu energie ukrajují. Nejvíce se tento problém týká opět zejména nových členských států unie. Jmenovitě jde o Maďarsko, Estonsko, Slovinsko a Českou republiku. Útraty nejchudších domácností za energie v těchto zemích v poslední době vzrostly v rozmezí 2,4 až 4,9 procenta.
Nárůst cen ropy a s ním související zvýšení cen dalších energií byl v posledních letech jedním z hlavních důvodů nárůstu inflace v celé EU. Nárůst cen za energie byl přitom mnohem vyšší než celkový nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Ceny energií mezi prosincem 2006 a červencem 2008 vzrostly o 22,3 procenta, zatímco celkový index o 5,3 procenta.
Podíl energií na růstu inflace se ve stejném období zvýšil z 0,4 procentního bodu na 1,7 procentního bodu. Největší podíl na tomto nárůstu měly ceny paliv používaných v osobní dopravě a ceny tekutých paliv.
Od konce roku 2006 podle zprávy EK ceny a služby související s osobní dopravou zdražily o 19 procent, přičemž ceny paliv v tomto období vzrostly o 31,5 procenta. Nejsilnější nárůst byl v Lotyšsku, Estonsku, Bulharsku a Litvě, což jsou také země s celkovou nejvyšší inflací.
Analýza, kterou měli o víkendu v Nice projednat ministři financí EU, ale nakonec to nestihli, rovněž potvrzuje, že vývoj na trhu s ropou má velký dopad na peněženky obyvatel unie. Od roku 2006 kvůli tomu kupní síla průměrné domácnosti v EU poklesla o zhruba dvě procenta. Účet za energie byl letos pro domácnosti zhruba o 44 eur (1056 korun) vyšší než v prosinci 2006.