ČSÚ: Tržby v maloobchodě meziměsíčně reálně klesly o 0,6 pct

"Potvrzuje se tak i nadále, že inflace citelně větrá peněženky spotřebitelů, kteří musí stále větší část svých vydělaných peněz dávat za bydlení," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Slabší růst maloobchodu tak podle něj vypovídá o slabším růstu reálné kupní síly domácností. Češi navíc podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské využívají dramatického posílení koruny a utrácejí za hranicemi ČR.

Data podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška nasvědčují tomu, že v srpnu maloobchodní tržby skončí meziročně v poklesu. "Slabá domácí poptávka spolu obnoveným posilováním koruny může oživit úvahy o snížení sazeb ČNB. Myslím nicméně, že v září k poklesu sazeb nedojde," dodal.

V motoristickém segmentu sezónně očištěné tržby klesly meziměsíčně reálně o 3,9 procenta; meziročně klesly o 2,2 procenta a bez očištění se zvýšily o čtyři procenta. Za ubytování a stravování se sezónně očištěné tržby proti červnu snížily o 0,6 procenta a neočištěné klesly o tři procenta.

V sezónně očištěných tržbách za ubytování a stravování v meziročním srovnání byl pokles tržeb v ubytovacích službách ve výši 7,2 procenta a za stravování ve výši 1,2 procenta. Snížily se zejména tržby v ubytovacích zařízeních hotelového typu.

Neočištěné tržby v motoristickém segmentu se meziročně zvýšily o čtyři procenta, a to jak za prodej a opravy motorových vozidel, tak i za prodej pohonných hmot.

Sezónně očištěné tržby za potraviny v červenci meziměsíčně reálně klesly o 1,5 procenta; za nepotravinářské zboží stagnovaly. Trendová složka vzrostla o 0,1 procenta, její tempo růstu od loňského února postupně klesalo, resp. od letošního ledna prakticky stagnovalo.

V letošním červenci bylo o tři pracovní dny více než v červenci 2007. Po očištění o sezónní vlivy a pracovní dny pak tržby v červenci meziročně reálně vzrostly o jedno procento. Sezónně neočištěné tržby za prodej nepotravinářského zboží se zvýšily o 6,6 procenta a za prodej potravin naopak klesly o jedno procento.

K celkovému meziročnímu růstu tržeb přispěly podle statistiků nejvíce specializované prodejny ostatního nepotravinářského zboží a prodejny elektroniky, elektrických přístrojů, nábytku a dalšího zboží pro domácnost. Růst naopak brzdily prodejny potravin. Nejrychleji rostly tržby podílově málo významného maloobchodu provozovaného prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby. Poměrně výrazný růst zaznamenaly i všechny specializované prodejny nepotravinářského zboží, a to od 5,4 do 7,9 procenta.

Cenový deflátor ke stejnému období předcházejícího roku byl 103,8 procenta. Nejvíce vzrostly ceny v prodejnách potravin, v tom ve specializovaných o 9,6 procenta, v nespecializovaných o 7,8 procenta. Ve stánkovém a ostatním prodeji provozovaném mimo prodejny a v prodejnách drogistického, farmaceutického a kosmetického zboží se ceny zvýšily o 5,2 procenta a v nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží o 2,7 procenta. Naopak v zásilkovém obchodě se ceny snížily o 1,3 procenta, za použité zboží o 1,2 procenta, v prodejnách textilu a obuvi o 1,1 procenta. Za potřeby pro domácnost se ceny snížily o 0,7 procenta a za ostatní nepotravinářské zboží o 0,3 procenta.

Celkově v maloobchodě včetně motoristického segmentu klesly sezónně očištěné tržby v červenci meziměsíčně reálně o 1,7 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Sezónně neočištěné celkové tržby se meziročně zvýšily o 3,6 procenta.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem vzrostly v červenci sezónně očištěné tržby v maloobchodě v EU 27 reálně meziměsíčně o 0,1 procenta. Meziročně po očištění o pracovní dny pak klesly o 1,1 procenta.

Z členských států, za které byla data dostupná, rostly tržby meziročně v Rumunsku o 18,4 procenta, na Slovensku o 6,8 procenta, v Polsku o 6,6 procenta, v Litvě a v Bulharsku o šest procent, ve Slovinsku o 4,6 procenta, v Británii o 2,2 procenta, v Portugalsku o 1,9 procenta, ve Finsku o 1,5 procenta, ve Švédsku o 1,4 procenta a v Rakousku o 0,2 procenta. Tržby se naopak snížily v Lotyšsku o 8,5 procenta, v Lucembursku a ve Španělsku o 5,9 procenta, v Dánsku o 5,3 procenta, v Estonsku o 4,5 procenta, v Německu o 3,3 procenta a v Belgii o 0,3 procenta.