Česko sice není ve vyloženém útlumu jako USA nebo země eura, jeho ekonomika však již začíná zpomalovat, připomněl Hampl. "Mohou se vyskytnout nepřímé dopady; ty mohou být výrazně silnější, než to původně vypadalo," řekl Hampl. Za špatnou zprávu pro českou ekonomiku označil fakt, že odhady růstu v Evropě jsou neustále revidovány pouze jedním směrem, tedy dolů.
Česká ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodu, to znamená, že má tendenci sledovat vývoj v hlavních zemích eurozóny, zejména Německu. Růst hrubého domácího produktu se již ve druhém čtvrtletí zpomalil na 4,6 procenta z tempa 6,6 procenta za celý loňský rok. ČNB předpovídá pro letošek růst o 4,1 procenta a napřesrok další zpomalení na 3,6 procenta.
Nynější odklon globálních investorů od rizika by se podle Hampla mohl projevit v další vlně posilování korunového kurzu. Koruna letos do července vystoupila vůči euru až o 19 procent a po posílení posledních dvou měsíců zase v minulých dvou dnech po pádu banky Lehman Brothers opět vyskočila vzhůru.
"Pokud se rozmnoží špatné zprávy z vyspělého světa a makroekonomická situace investorům nedodá chuť na návrat na vyspělé trhy, není vyloučeno, že se bude do určité míry opakovat příběh první poloviny letošního roku (o prudkém růstu koruny)," řekl Hampl.
Co se týče rozhodování o úrokových sazbách na zasedání bankovní rady 25. září, Hampl připustil, že se po posledním vývoji na světových trzích zatím ještě nerozhodl, jakou politiku bude zastávat. Dříve v tomto roce se Hampl přikláněl ke zvyšování úroků, když se srpnového zasedání, kde se základní sazba snížila o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta, nezúčastnil.