Nominálně, tedy bez odečtení vlivu inflace, stouply průměrné hodinové mzdy v Česku od roku 2000 z 71,3 koruny na 117,4 koruny, tedy o 65 procent. Při přepočtu na eura je nominální růst díky posilování koruny ještě vyšší, tedy o 111 procent z dvou eur na 4,23 eura. Česká měna totiž posílila od roku 2000 o 28 procent.
Obdobná situace je podle analýzy na Slovensku, které dokonce dosahuje vyšších nárůstů než ČR. Hodinová mzda tam v průměru stoupla ve slovenských korunách o 84 procent z 70,8 slovenské koruny na 130,4 koruny. V přepočtu na eura činil nárůst 132 procent.
Růst reálné hodinové mzdy je přitom v Česku vyšší než u jeho sousedů. Dosud bylo s růstem 36 procent největším konkurentem Maďarsko, které se však na počátku loňského roku dostalo do hospodářských potíží. Naopak mzdy v Polsku podle analýzy zrychlují a dotahují se na reálný růst v ČR. "V Německu a Rakousku se u průměrných mezd dá hovořit o růstu jen stěží, reálná kupní síla výdělků se stále udržuje na takřka stejné úrovni - nárůst méně než dvě procenta," uvádí analýza.
K nejrychlejšímu růstu reálných hodinových mezd došlo podle ČSÚ v pobaltských státech. V Lotyšsku se průměrná reálná hodinová mzda od roku 2000 zvýšila o 86 procent, Estonsku o 74 procent a v Litvě o 57 procent. Dařilo se i Rumunsku, kde byl nárůst dokonce 80 procent.
Nejvyšší hodinové mzdy v EU byly loni v Dánsku, kde tvořily 533 procent českého průměru, následovalo Irsko a Velká Británie. Naopak nejnižší průměrnou hodinovou mzdu mají stále v Bulharsku. "Tamějších 35 korun na hodinu je pouhých 30 procent českého průměru," uvádí analýza.