Damborský: Ostrava i celý Moravskoslezský kraj mají slušně ekonomicky nastartováno

Ing. Milan Damborský byl jedním z členů výzkumného týmu, který hodnotil 24 nejvýznamnějších měst a všechny kraje v ČR. Hodnotilo se více než 40 indikátorů z oblasti zhodnocení intervencí veřejného sektoru, ekonomické stability, investiční atraktivity, finančních toků, business center, technologické vyspělosti a kvality života.

Studie MasterCard česká centra rozvoje vychází ze světového výzkumu MasterCard Worldwide Centers of Commerce. Jak se vaše metodika lišila od metodiky tohoto celosvětového výzkumu?

Oba projekty byly zaměřeny stejným směrem. Cílem světového projektu bylo určit strategické postavení měst ve světové ekonomice a definovat jejich vzájemné propojení. Český projekt si kladl širší cíl, tj. určit strategické postavení českých měst a regionů v české ekonomice a určit příležitosti a slabá místa pro jejich rozvoj. V případě měst jsme hodnotili jejich sílu v socioekonomickém systému. V případě regionů (krajů) jsme se zaměřili na socioekonomickou úroveň. Rozdíly v metodice obou projektů vyplývají z územní úrovně, na kterou se projekty zaměřily. Ukazatele dostupné na mezinárodní úrovni nejsou dostupné na nižší úrovni a naopak. Zásadním úkolem tedy bylo najít ekvivalentní indikátory, aby mohl být zachován stejný směr a struktura obou projektů.

Studie hodnotila 24 nejvýznamnějších měst ČR. Podle čeho jste těchto 24 měst vybrali?

Určující byl význam měst v sídelní struktuře ČR. Sídlení struktura je dána zejména počtem obyvatel daného města a počtem obyvatel v zázemí tohoto města, tj. území, pro které město zajišťuje vyšší služby.

Brno sice skončilo na 2. místě, ale s velmi malým náskokem před třetí Ostravou. Čím si vysvětlujete takový úspěch Ostravy, města s druhým největším počtem podnikatelských subjektů?

Ostrava, stejně jako celý Moravskoslezský kraj, má slušně ekonomicky nastartováno. Není to jen záležitost podnikatelského sektoru. Do pozitiv Ostravy jsme zahrnuli také například její začlenění do regionů se soustředěnou podporou státu, které vytváří podmínky pro čerpání státní pomoci v rámci národní regionální politiky a zejména lobování na centrální úrovni. Toho Ostrava úspěšně využívá.

Brno patří mezi univerzitní centra, na 380.000 obyvatel připadá 80.000 studentů. Jako ale hodnotíte oborovou strukturu vysokého školství v Brně ve vztahu k oborové diverzifikaci investic?

Strukturu vysokého školství v Brně lze hodnotit velmi pozitivně. Je zde výrazné zastoupení studentů oborů, po kterých je na trhu práce značná poptávka. V tomto ohledu je možné dobře hodnotit Vysoké učení technické nebo některé fakulty ostatních univerzit, zejména ty technicky či přírodovědně zaměřené. To není žádná velká novina.

Vzhledem k růstu úrovně mezd v ČR (a v porovnání s ostatními státy Evropy i mimo ni) lze předpokládat, že Česká republika nebude v budoucnu příliš atraktivní pro jednoduché typy hromadných výrob (montážní závody), kde se uplatňuje kvalifikovaná pracovní síla. Pokud chceme zachovat současný ekonomický růst, je třeba přilákat investory, kteří vyhledávají vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a jsou ochotni přijmout i vyšší úroveň mezd.

Významným faktorem pro přilákání takových investorů však není jen přítomnost konkurenceschopné kvalifikované pracovní síly, ale také například kvalita právního prostřední, služby veřejného sektoru, dopravní dostupnost, stabilita politického prostředí apod. Tyto faktory se dají shrnout pod termín konkurenceschopný region. Je třeba také brát do úvahy, že jsme v konkurenčním vztahu s ostatními státy EU a nejen s nimi. Tyto státy mají podobnou strategii a velký zájem o výše zmíněný typ investorů.

Brno, Ostrava, Liberec a další česká města nabízejí mnoho podnikatelských příležitostí a významné univerzity, na kterých studují i zahraniční studenti a studenti z jiných měst. Jak na tom jsou tato města podle úspěšnosti udržet si kvalitní zaměstnance, resp. jak dobré k tomu vytvářejí prostředí (bydlení, školky, sportovní a kulturní vyžití apod.)?

V kontextu současné situace ČR je hlavním faktorem pro udržení kvalifikované pracovní síly ve městě nebo regionu jednoznačně nabídka dobrého zaměstnání, v Praze hraje významnou roli také cena bydlení. Školky, sportovní, zdravotní a kulturní zařízení nejsou úplně bez významu, ale jejich role je vedlejší. Dokládá to směr pohybu mobilní mladé generace vysokoškoláků.

Z tohoto jednoznačně vyplývá, že úspěch v udržení si kvalifikovaných zaměstnanců města je dán jeho investiční atraktivností, která určuje poptávku po kvalifikované pracovní síle. Jednoznačně nejatraktivnějším městem z tohoto pohledu je Praha. Brno, Ostrava, Liberec se svou atraktivitou k Praze zatím nepřibližují. Pozice, na kterou pracovník v Brně, Ostravě či Liberci čeká několik let, získá stejný pracovník v Praze mnohem rychleji.

Jak vidíte možné stěhování firem či budování zcela nových závodů mimo hlavní centra ČR? Poblíž Brna jde např. o Kuřim či Vyškov?

Z hlediska regionálního rozvoje lze růst ekonomických aktivit mimo hlavní centra obecně hodnotit pozitivně, neboť tímto dochází k rovnoměrnějšímu rozložení ekonomických aktivit, a tím i k vyššímu využití potenciálu celého regionu. V této souvislosti se často hovoří o pozitivním vlivu vyvážené polycentrické struktury ekonomiky (více ekonomických center). Nevím však, zda se v tomto případě nejedná spíše o suburbanizaci, tj. stěhování do příměstských oblastí při zachování vazeb na jádrové město. Tento trend vytváří tlak na rozvoj dopravní infrastruktury. Věc by v tomto případě měli posoudit odborníci na urbánní rozvoj města Brna. Měl jsem možnost si o tomto problému krátce pohovořit s primátorem Onderkou a myslím, že si je vědom závažnosti řešení otázek souvisejících s vazbou Brna na své zázemí.

Proč Jihomoravský kraj dopadl tak špatně (na 8. místě), když má třetí největší podíl HDP na obyvatele mezi všemi kraji?

Pozice Jihomoravského kraje je určitým překvapením. Tento kraj srazily zejména trendové makroekonomické indikátory. Významnou roli na celkovém, ne příliš pozitivním vývoji kraje hraje vývoj v jižních okresech tohoto kraje (okresy Znojmo, Hodonín a části okresu Břeclav). Tyto regiony jsou ekonomicky velmi slabé. Brno, jako hlavní motor regionu, nestačilo výkon těchto ekonomicky slabých regionů kompenzovat.

Mohl byste srovnat Jihomoravský a Moravskoslezský kraj podle jejich velké orientace na regionální centra (tedy Brno a Ostravu)? Oba kraje skončily ve druhé polovině tabulky (na 8., resp. 12 místě), kdežto Brno a Ostrava obsadily druhou a třetí pozici.

Rozdílné pozice měst a krajů jsou dány rozdílnými cíli v hodnocení měst a krajů. U měst jsme hodnotili jejich sílu v socioekonomickém systému (spíše kvantitativní záležitost). U krajů jsme hodnotili jejich socioekonomickou úroveň (spíš kvalitativní záležitost). Hodnocení krajů z hlediska ekonomické síly nemá při současných relativně nízkých meziregionálních rozdílech valný význam. Výsledek by byl asi takový, že Praha by tvořila samostatnou kategorii a ostatní kraje by se dále srovnaly dle počtu obyvatel.

Brno a Ostrava jsou ekonomická centra, jejichž význam převyšuje hranice kraje, je proto logické že jejich vliv na celkovou ekonomiku regionu je zásadní. To není mezi kraji ČR nic mimořádného. Je to dáno tím, že naše kraje jsou typickými jádrovými regiony s jedním hlavním centrem.

Nemyslíte si, že velká rozdrobenost ČR do spousty malých obcí zhoršuje celkové prostředí k podnikání? ČR si s tím evidentně neumí poradit.

V ČR je více než 6 tisíc samostatných obcí. Problémem nejsou ani tak malé samosprávy někde v pohraničí, které jsou od sebe vzdáleny 10 a více kilometrů. Tam může být vlastní samospráva velmi prospěšná. Problémem jsou menší obce či města v těsné blízkosti velkých měst, které ze socioekonomického hlediska jsou integrovanou součástí tohoto města, avšak administrativně jsou samostatné. Tyto obce často mají strategické zájmy, které jsou v rozporu se strategickými zájmy blízkého velkého města. Na socioekonomicky integrovaném území tak často existují vzájemně konfliktní aktivity veřejného sektoru. Z hlediska regionálního rozvoje není řešením plošné rušení samospráv malých obcí např. na základě kritéria „počet obyvatel“, je třeba postupovat případ od případu.

Děkuji za rozhovor,

Karel Pospíšilík, Finance.cz

Ing. Milan Damborský, narozen 22. června 1980, pochází z Velkých Bílovic (okres Břeclav). V letech 1998 až 2003 absolvoval magisterské studium oboru regionální rozvoj na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V říjnu 2005 zahájil doktorské studium oboru regionální rozvoj a veřejná správa na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také v současnosti vyučuje předměty zaměřené na problematiku rozhodování firem v území, teorie regionálního rozvoje a regionální politiky, prostorové plánování a rozvoj.