"Víme o tom, jde jen o technickou záležitost, která se řeší," řekl dnes mluvčí skupiny Petr Samec. Na situaci koncernu, který se potýká s nedostatkem provozního kapitálu, to podle něho nic zásadního nemění. Podle zákona musí firma, pokud není schopna dostát svým závazkům, podat insolvenční návrh. Soud pak rozhodne, zda splňuje podmínky pro vyhlášení úpadku. Ten se ale nemusí řešit jenom konkurzem, další možností je oddlužení a také reorganizace, záleží na vlastnících.
Návrh na zájení insolvenčního řízení podal koncern BCT a Porcela Plus, který kvůli nedostatku provozního kapitálu. Už v pátek ho Městský soud v Praze zahájil ve firmě Porcela Plus, v pondělí pak postupně také v BCT a dceřiných firmách Sklárny Kavalier Sázava, Crystalex Nový Bor, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, Sklárny Bohemia Poděbrady a Karlovarský porcelán. Mimo řízení zůstala jen Concordia, kterou vlastní Karlovarský porcelán.
Zahájení insolvenčního řízení chrání firmy před nároky věřitelů a dává jim čas a prostor najít řešení. Často však končí právě prohlášením konkurzu.
Koncern stále jedná se syndikátem věřitelských bank s cílem zachovat klíčovou výrobu skupiny. Ve spolupráci s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers zahájila firma přípravy k podání žádosti o vyhlášení moratoria, které zajistí firmě zachování dodávek surovin a energií a případně zboží služeb tak, aby bylo možné pokračovat ve výrobě. Firma proto zpracovává pro BCT analýzu, na jejímž základě se vedení rozhodne, kde chce výrobu zachovat.
Skupina BCT je největším českým výrobcem užitkového skla. Zaměstnává přes 5000 lidí, přičemž od roku 2004 prošla důkladnou restrukturalizací a propustila na 2000 zaměstnanců. V loňském roce uskutečnila zakázky za zhruba 5,5 miliardy korun. Polovinu akcií ve skupině ovládají podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček, 49 procenta vlastní stát a zbylé procento ČSOB, která podíl státu spravuje. V majetkově propojené Porcele Plus, která zaměstnává kolem 2000 lidí, vlastní stát dokonce 65 procent akcií a zbytek ovládají Květ a Souček. Přesto stát podle týdeníku Euro odmítl firmy převzít a pomoci při jejich záchraně.