Rostou šance, že si ČEZ všechny povolenky nebude muset kupovat

V současnosti dostávají firmy povolenky, které jim dovolují vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, zdarma. Energetické společnosti však varují, že pokud budou muset všechny povolenky kupovat, promítnou se jejich náklady do cen elektřiny pro konečné spotřebitele. Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda řekl, že nárůst cen by představoval 15 až 20 eur (360 až 480 Kč) na jednu megawatthodinu, v současnosti přitom jedna megawatthodina stojí 75 až 85 eur (1800 až 2040 korun). "Bude se to muset přejednat," dodal.

Další postup však bude záležet na tom, zda tábor odpůrců takzvaných 100procentních aukcí získá dostatek hlasů a také najde odvahu k zablokování návrhu. Postavil by se tak nejspíš proti dvěma největším evropským mocnostem, tedy proti Německu a Francii. Obě tyto země tlačí, aby si elektrárenské společnosti musely kupovat všechny emisních povolenky. Němci však v poslední době svůj postoj podle diplomatických zdrojů poněkud zmírňují, ale spíše směrem k takzvanému energeticky náročnému průmyslu, tedy hliníkárnám či ocelárnám.

Situace je nicméně celkově poměrně nepřehledná. Ve hře zůstává i maďarský návrh. Ten požaduje změny v navrhovaných limitech na vypouštění emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemí. Unie, kterou tvoří 27 států, si loni dala mimo jiné za cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o pětinu v porovnání se stavem roku 1990. Evropská komise pak před časem přišla s návrhem, který rozdělil, jak by se na naplnění tohoto cíle měly podílet jednotlivé členské země unie.

Tyto limity EK stanovila podle toho, jaká byla ekonomická síla daného státu a jeho emise v roce 2005 - prvním roce, v němž má EU ověřená data pro všechny členské země. Zejména v nových členských zemích se ale po pádu komunismu v letech 1990 až 2005 výrazně snížily emise oxidu uhličitého.