Sarkozy chce kvůli krizi větší intervenci státu do ekonomiky

Sarkozy ve čtvrtečním večerním projevu v Toulonu proto vyhlásil válku spekulantům a chce tak skoncovat s výkyvy "finančního kapitalismu", které jsou podle něho příčinou současné hluboké finanční krize v USA. Podle prvních komentářů zahájil Sarkozy vyloženou křížovou výpravu proti těm, kteří "zradili duch kapitalismu". Zároveň vyzval k přepracování kapitalistického systému. "Svět se ocitl jen krůček od katastrofy, nemůžeme se vystavovat riziku, že s tím znovu začneme," kritizoval prezident situaci.

Sarkozy také upozornil, že finanční krize bude mít nepříznivé následky i pro francouzské hospodářství, jak v oblasti růstu a zaměstnanosti, tak pro kupní sílu Francouzů, která se již beztak snižuje. Jde o bezprecedentní postoj, protože doposud tvrdil, že se za jeho mandátu naopak podaří hospodářství pozvednout. Pravicový prezident byl nucen přiznat oproti svým názorům z 90. let, že "je konec s trhem, který má vždycky pravdu".

Již dříve musela ministryně financí Michelle Aliotová-Marieová přiznat, že hospodářský růst druhým rokem po sobě nebude s to překonat hranici jednoho procenta.

Sarkozy zároveň ubezpečoval, že hodlá pokračovat v ekonomických a administrativních reformách a že přitom nechce zvyšovat daně.

Podle komentátorů byl Sarkozyho projev spíše zaměřený na uklidnění obyvatelstva. Rozhodně nepřinášel nové ekonomické recepty a byl poměrně málo konkrétní. Podle některých si tím Sarkozy otvíral zadní vrátka, když chtěl voličům ukázat, že kvůli chybování jiných nebyl s to Francii hospodářsky pozvednout, jak sliboval před volbami. Ekonomové upozorňují, že Francie je v dost hlubokém deficitu a vláda má svázané ruce, protože finančně náročné reformy by mohly schodek dále prohloubit.

Předseda opozičních socialistů François Hollande vyslovil politování, že Sarkozy ekonomicky neprozřel dříve. "(Sarkozy) vede 18 měsíců liberální politiku a slepě důvěřuje trhu," řekl a dodal, že prezident v projevu neoznámil žádné konkrétní opatření. Centrista François Bayrou hovořil o "ohromné vzdálenosti mezi učiněnými sliby a realitou". Podle něj toho Sarkozy oznámil dost, ale pak se ukáže, že nic z toho nebude možné pro nedostatek prostředků.

"Nedovolím, aby jediný vkladatel přišel o jediné euro, kdyby se nějaký finanční ústav ocitl v neschopnosti plnit své závazky," prohlásil také Sarkozy.

Ze zákona z roku 1999 jsou chráněny individuální v klady do výše 70.000 eur na účet v jednotlivé bance. V garančním fondu, do kterého všechny domácí banky přispívají, je na tyto účely v současnosti uloženo 1,8 miliardy eur, což by ovšem pokrylo bankrot jediné středně velkého finančního domu. Fond by si ovšem mohl dodatečné finance vypůjčit u jiných bank.

Přestože francouzské banky v současnosti ohlašují ztráty ve výši 18 miliard eur, které souvisí s rizikovými hypotečními úvěry, všeobecně se soudí, že jsou méně náchylné ke krachu, protože svou činnost více diverzifikují.

Sarkozy ve svém projevu zaútočil i na vysoký management bank, jehož členové berou velmi vysoké platy. Ty nezpochybnil, ale vyslovil se pro větší finanční a právní postih proti těm, kteří způsobí svým rozhodováním krizi v ústavu. V této souvislosti se vyjádřil velmi negativně k tak zvaným zlatým padákům, tedy vysokým finančním odměnám při opuštění funkce. Ty jsou podle průzkumů veřejného mínění mezi Francouzi velmi nepopulární. Sarkozy prohlásil, že buď se banky mezi sebou dohodnou, jak tyto praktiky omezit, anebo se k tomu vytvoří příslušný zákon.

Podle Sarkozyho by operace bank měly být pod větším drobnohledem a regulovány. Vyslovil se pro to, aby se banky vyhnuly spekulování a spíše se věnovaly investicím do ekonomického rozvoje.