Jsme finančně gramotní?

Finanční gramotností se podle dokumentu Ministerstva financí Strategie finančního vzdělávání rozumí soubor znalostí, dovedností a hodnotových postupů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.

Průzkum odhalil závažná fakta

Průzkum, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí již více než před rokem, si kladl za cíl zmapovat základní úroveň finanční gramotnosti na základě subjektivního hodnocení populace a dále zjistit hodnocení vlastní vzdělanosti a potřeby dalšího vzdělávání v oblasti finančních služeb. Mezi spotřebiteli. tehdy odhalil poměrně alarmující fakta. Podle výše uvedené definice hodnotí celých 35 % dotázaných stupeň své finanční gramotnosti známkou 3 na stupnici od 1 do 5. Většina respondentů se tedy považuje za jedince průměrně finančně gramotné.

Dalším zajímavým faktem je, že více než 80 % populace nezískalo dostatek informací pro orientaci v oblasti financí ve škole. V souvislosti s tímto aspektem stojí určitě za zmínku všeobecná shoda dotázaných, která se týká implementace pojmů z finančního světa do školních osnov. Celých 93 % oslovených se vyjádřilo v tom smyslu, aby pojmy z finančního světa – z bankovnictví, pojišťovnictví, investic nebo třeba stavebního spoření atd. – byly součástí osnov středních škol.

O finanční gramotnosti Čechů pak vypovídají další závěry průzkumu, podle kterých vlastní rozpočet nebo rozpočet domácnosti nikdy nevytváří 34 % respondentů, což je poměrně děsivé číslo. Jako důvod je pak většinou uváděno, že je to zbytečné.

To už je trochu moc

K nejvíce alarmujícím zjištěním průzkumu lze přiřadit, že více než čtvrtina dotázaných nedokáže určit výnos z investice! Na otázku „Představte si, že investujete částku 3 000 Kč. Dal(a) byste přednost výnosu 300 Kč nebo výnosu 15 % z investované částky?“ odpovědělo 16 % účastníků průzkumu 300 Kč a dalších 10 % účastníků není schopno toto „dilema“ rozhodnout. S tím asi souvisí i další výsledek průzkumu: volné prostředky mají lidé uloženy nejčastěji doma. Je to plných 37 %. A co je poměrně smutné 22 % volné prostředky utratí za další nákup.

Při výběru spotřebitelského úvěru nejvíce dotázaných považuje za nejdůležitější kritérium roční úrokovou sazbu – celých 34 %. Výše měsíční splátky je rozhodující pro 18 % respondentů, což koresponduje se současnou situací, kdy si lidé často pod tlakem marketingu půjčují sice s nízkou splátkou, ovšem úroková sazba potažmo RPSN se pak pohybuje až v nekřesťanských výškách.

Bez finančního vzdělání se neobejdeme

Pod tíhou skutečnosti, kterou potvrzuje uvedený výzkum, připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu projekt, který bude postupně zavádět vyučování finančních souvislostí na střední i základní školy. Bude se tak u dalších generací doufejme vytvářet v dnešní době již zcela určitě tolik potřebná finanční gramotnost. Společný dokument Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva financí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu rozlišuje pro finanční gramotnost tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. Uvedený dokument dále pak rozpracovává konkrétní osnovy, co by se z finanční oblasti mělo vyučovat na základních a středních školách. Doufejme, že zanedlouho už budou absolventi středních škol bezpečně chápat, že když si půjčí pár tisícovek na mobilní telefon a budou částku chtít splácet několik let, asi se jim tento „kauf“ zase tak moc nevyplatí.