ČNB: Zahraniční dluh ČR ve 2.čtvrtletí stoupl na 1,467 bilionu Kč

Na konci prvního čtvrtletí zahraniční dluh ČR činil 1,354 bilionu korun a představoval 37,4 procenta HDP. Ke konci loňského roku činil 1,349 bilionu korun a představoval 37,9 procenta HDP.

Na růstu zahraničního zadlužení se ve druhém čtvrtletí podílely všechny sektory ekonomiky. Bankovní sektor navýšil stav přijatých krátkodobých vkladů a na celkové zadluženosti se tak podílí 32 procenty.

Růst závazků vládního sektoru souvisel kromě emise dluhopisů vlády v zahraničí s čistým čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury. Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 21 procent celkové zadluženosti.

Zahraniční dluh podnikového sektoru se zvýšil v souvislosti s růstem dovozních úvěrů a zvýšení stavu mezipodnikových půjček. Přírůstek byl dále patrný u finančních úvěrů přijatých tuzemskými podniky ze zahraničí.

V časové struktuře zahraničního dluhu se růst krátkodobých závazků obchodních bank se splatností do jednoho roku promítl ve zvýšení krátkodobé složky dluhu na zhruba 36 procent (na konci loňska to bylo 31 procent).

Z hlediska struktury zahraničního dluhu podle instrumentů se zvýšilo zastoupení vkladů a dluhopisů na úkor podílu ostatních forem závazků. Dlouhodobé zahraniční zadlužení veřejného sektoru ve druhém čtvrtletí rostlo rychleji v porovnání s navýšením závazků soukromého sektoru. Ke konci druhého čtvrtletí byl podíl závazků veřejného sektoru asi 45 procent (meziroční růst o pět procentních bodů).

Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí se ve druhém čtvrtletí prohloubil o 102,6 miliardy korun na 1,373 bilionu korun; dosáhl tak 37,4 procenta objemu HDP.

Stav pasiv investiční pozice narostl ve druhém čtvrtletí o 172,4 miliardy Kč na 3,54 bilionu Kč. Růst závazků byl důsledkem přílivu zahraničních přímých a portfoliových investic do české ekonomiky a čerpání krátkodobých zdrojů bankovní a podnikovou sférou.

Podle ČNB se do růstu stavu přímých investic do tuzemské ekonomiky promítla především předpokládaná výše reinvestovaného zisku zahraničními vlastníky. K navýšení základního kapitálu došlo u podniků v odvětvích nákupu nemovitostí a poskytování služeb pro podniky, rafinérského zpracování ropy a výroby chemických, plastových a pryžových výrobků. Hlavními investory byly společnosti z Nizozemí a Švýcarska.

Zvýšení stavu portfoliových investic souviselo především s uskutečněním emise vládních dluhopisů na zahraničních kapitálových trzích. Zastoupení přímých zahraničních investic na celkových pasivech činilo ke konci druhého čtvrtletí 53 procent. Podíl portfoliových investic včetně reálné hodnoty derivátů se zvýšil na 18,4 procenta.

V nárůstu stavu aktiv investiční pozice ve druhém čtvrtletí o 70 miliardy Kč se promítl především růst zahraničních aktiv obchodních bank a podnikových vývozních úvěrů. Podíl zahraničních aktiv obchodních bank (bez cenných papírů) dosahuje přibližně 25 procent celkových aktiv investiční pozice.

Devizové rezervy a ostatní aktiva ČNB ve druhém čtvrtletí poklesly a jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice se snížil na 26,7 procenta. Objem investic do zahraničních cenných papírů stagnoval. Zvýšil se stav reálné hodnoty derivátů.

Aktiva z přímých investic v zahraničí vzrostla v souvislosti s předpokládanou výší reinvestovaného zisku a navýšením základního kapitálu dceřiných společností v zahraničí, především v odvětví nemovitostí a poskytování služeb pro podniky.

Přímé a portfoliové investice (včetně reálné hodnoty derivátů) zaujímaly 37 procent celkových aktiv investiční pozice, uvedla centrální banka.