Zboží či služby v cizině nakupuje čtvrtina Evropanů, Češi více

Vůbec nejvíce nakupování přes hranice využívají Lucemburčané (téměř sedm z deseti), Švédové (necelých 60 procent) či Dánové (přes 55 procent). Na opačném pólu stojí Bulharsko a Portugalsko, kde to je méně než deset procent obyvatel.

Přeshraniční nakupování je možné udělat jak osobně (při cílené cestě za nákupy či třeba při pracovní misi či dovolené), tak na dálku, například prostřednictvím internetu či telefonu.

Komise ve svém prohlášení vycházela z dat získaných z průzkumů mezi více než 33.000 lidmi a obchodníky, které se uskutečnily letos v únoru a březnu.

Jejich výsledky pak také třeba ukázaly, že nakupování po internetu je sice v jednotlivých zemích v Evropské unii na vzestupu, avšak u přeshraničního obchodu po síti tomu tak zatím není. To se stále drží už od roku 2006 na stejné úrovni.

Evropané prý ale mají v přeshraniční nákupy větší důvěru než dříve. Problém je však v tom, že nyní asi tři ze čtyř maloobchodníků v EU prodávají své výrobky pouze v rámci domovských zemí. Pokud by se však vytvořila nějaká unijní společná pravidla, pak by tři čtvrtiny z nich měly zájem i o to, aby mohly své služby či zboží nabízet i přeshraničně.

Nyní průměrný zákazník, který v EU nakupuje mimo svůj domovský stát, tímto způsobem utrácí kolem 797 eur (téměř 20.000 korun).