Co týden dal?

Posledních 7 dní ve světě

• Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala klíčovou úrokovou sazbu pro refinanční operace na úrovni 4,25 procenta. Podle ekonomů si ECB může dovolit zmírnit svůj tvrdý postoj vůči cenovým rizikům vzhledem k tomu, že inflace je na sestupné dráze.
• Americký senát schválil novou verzi plánu na stabilizaci finančního sektoru. Nyní jej musí schválit ještě Sněmovna reprezentantů, která jeho původní verzi v pondělí odmítla. Vláda a čelní představitelé Senátu proto plán upravili tak, aby jej podpořilo více republikánských zákonodárců. Americký prezident Georg Bush věří, že plán nyní projde i Sněmovnou.
• Americký konglomerát General Electric uvedl, že prodá své prioritní akcie v objemu tří miliard dolarů investiční společnosti Berkshire Hathaway. Tu ovládá investor Warren Buffett, který se podle časopisu Forbes drží na předních místech v žebříčku nejbohatších lidí světa. GE ale chystá i prodej kmenových akcií v objemu 12 miliard dolarů, které nabídne veřejnosti.
• Irská vláda bude v příštích dvou letech garantovat veškeré bankovní vklady. Cílem tohoto rozhodnutí je udržet stabilitu finančního systému, kterým otřásla krize na světových trzích. Rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě a skončí v září 2010. Irská vláda již před deseti dny, týden po krachu investiční banky Lehman Brothers, zvýšila limit státních garancí na vklady u bank na 100.000 eur (2,5 milionu Kč) z předchozích 20.000 eur.
• Vlády Belgie, Francie a Lucemburska poskytnou 6,4 miliardy eur tamní bance Dexia. Úřady se rozhodly intervenovat, protože banka se potýká s vážnými problémy, které ohrožují její existenci. Dexia je francouzsko-belgickým finančním ústavem, který se specializuje na úvěry místním samosprávám a dalším institucím. Banka utrpěla značné ztráty ve Spojených státech.
• Největší americká finanční skupina Citigroup získá banku Wachovia, která je šestým největším bankovním ústavem v USA. Wachovia je jednou z obětí globální úvěrové krize. Podle sdělení Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC) nebude klást tato transakce žádné nároky na její fondy. Citigroup v rámci transakce převezme ztráty Wachovie až do výše 42 miliard dolarů (až 720 miliard Kč). Veškeré další zbývající ztráty půjdou k tíži právě společnosti FDIC. Ta od Citigroup také získá přednostní právo ke koupi prioritních akcií a warrantů za 12 miliard dolarů.
• Akcionáři belgické pivovarnické skupiny InBev, která působí i v České republice, podpořili převzetí amerického pivovaru Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů (892 miliard Kč). Spojením vznikne největší výrobce piva na světě. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.
• Británie znárodní problémovou hypoteční banku Bradford & Bingley a její část prodá španělské bance Santander. Oznámil to britský ministr financí Alistair Darling. B&B je po Northern Rock druhým britským finančním ústavem, který letos přešel pod kontrolu státu.
• Belgicko-nizozemský bankovní a pojišťovací gigant Fortis získá od vlád zemí Beneluxu finanční injekci 11,2 miliardy eur (273,4 miliardy Kč), která má pomoci bance odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Dohodly se na tom vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Výměnou za to každá ze zemí získá ve své národní divizi podíl 49 procent.

 ...více informací naleznete na investice.finance.cz/analyzy-komentare/aktualne-z-trhu/.

Posledních 7 dní doma

• Sériová výroba v nošovické továrně společnosti Hyundai má být slavnostně spuštěna 1. listopadu. Českému rozhlasu to na pařížském autosalonu řekl zástupce značky na českém trhu Zdeněk Fořt. Zároveň popřel spekulace, že by zahájení provozu mohla oddálit současná finanční krize ve světě.
• Stát hospodařil ke konci září s přebytkem 10,5 miliardy Kč. Loni za stejné období rozpočet vykázal přebytek 36,3 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. S koncem roku se hospodaření státu tradičně kvůli vyšším výdajům zhoršuje. Za celý letošní rok počítá ministerstvo financí se schodkem 71,3 miliardy korun.
• Deficit veřejných financí loni klesl podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu na 0,99 procenta hrubého domácího produktu. Zveřejněné číslo je součástí zprávy o vládním deficitu a dluhu, kterou předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát do roka. Na jaře ČSÚ uvedl, že schodek veřejných financí loni činil 1,58 procenta HDP. Podle maastrichtských kritérií pro přijetí eura by neměl deficit překročit tři procenta HDP.
• Česká ekonomika i tuzemský bankovní sektor je stabilní a současná světová krize jej přímo neohrožuje. V ohrožení v žádném případě nejsou rovněž vklady klientů bank. Na čtvrteční schůzce se na tom shodli premiér Mirek Topolánek, ministr financí Miroslav Kalousek a guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle nich česká ekonomika pouze kvůli nižším výkonům západoevropských ekonomik zpomalí.
• Zahraniční dluh České republiky, což je suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, ke konci druhého čtvrtletí vzrostl na 1,467 bilionu korun a představoval 39,9 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně tak dluh stoupl o 170,4 miliardy korun, uvedla Česká národní banka.
• Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí na konci srpna stouplo o 12,4 miliardy na 827,83 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky. Zadlužení podniků vzrostlo o 1,99 miliardy Kč na 997,92 miliardy korun. Za posledních 12 měsíců podnikové zadlužení vzrostlo zhruba o 147 miliard korun.
• Varšavská burza podala nevyžádanou nabídku na koupi kontrolního podílu v Pražské burze cenných papírů, aby posílila svůj vliv ve střední a východní Evropě, uvedl to včera její předseda představenstva. Akcionáři pražské burzy minulý měsíc vyjádřili zájem prodat své podíly, jež dohromady tvoří majoritu, a začali hledat strategického partnera. Podíl analytici hodnotí na 4 až 5 miliard korun. 

...více informací naleznete na investice.finance.cz/analyzy-komentare/aktualne-z-trhu/.

Mají vlády zachraňovat krachující banky? Americká vláda chce stabilizovat finanční sektor. Plánuje vykoupit od finančních institucí špatná aktiva z hypotečního trhu za celkem 700 miliard dolarů. Jaký je váš názor? Měl by stát takovým způsobem zachraňovat krachující finanční instituce?

Posledních 7 dní na našem serveru

• Náš portál pro vás ve spolupráci se společností Colosseum a.s. připravil sérii článků, které se budou zabývat různými komoditami. Aktuální článek ze Seriálu o komoditách se jmenuje Cukr - alternativní paliva nebo sladkosti? a jak už název napovídá, dozvíte se v něm spoustu nejen investičních zajímavostí o této sladké komoditě.
• Máte dotaz týkající se investiční soutěže společnosti X-Trade Brokers, ale i investování do měn, komodit či burzovních indexů? Zeptejte se odborníka! Na vaše dotazy bude od 1. 10. do 15. 10. 2008 odpovídat Lucie Vitamvásová, analytička finančních trhů v X-Trade Brokers, Česká republika.

Fintriky

Některé banky a pojišťovny působící na českém finančním trhu se pohybují v oblasti investování, ale nespecializují se na ni. Na Finance.cz si během 14 dní můžete přečíst o společnostech, které mají investování v krvi. V naší rubrice finančních tipů a triků jsme vám postupně představili nejvýznamnější a renomované investiční společnosti, které působí v České republice - společnosti X-Trade Brokers, Colosseum, Fio, Atlantik, Cyrrus a Patria.

Anketa

Americká vláda chce stabilizovat finanční sektor. Plánuje vykoupit od finančních institucí špatná aktiva z hypotečního trhu za celkem 700 miliard dolarů. Celý týden jsme se vás proto ptali, jaký je váš názor? Měl by stát takovým způsobem zachraňovat krachující finanční instituce?

• Ano, bude to levnější než kolaps celého finančního systému - 38 %
• Ne, za problémy si banky mohou samy, měly by tedy nést důsledky - 62 %