ČNB nemusí podle analytiků kvůli krizi posílat na trh peníze

List E15 v pátek uvedl, že ČNB stáhla v uplynulých dnech z trhu 150 miliard korun. Tento krok ovšem podle ekonomů nesouvisí přímo s finanční krizí. "ČNB stahuje likviditu z trhu dlouhodobě, a to proto, že je ve zdejších bankách na rozdíl od eurozóny víc vkladů než úvěrů," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky dokonce ČNB stahuje od bank z trhu až 400 miliard přebytečných korun denně.

Důvodem je podle Hatlapatky ještě vývoj z dob, kdy byl kurz české koruny zafixován. Tehdy ČNB prováděla značné intervence proti posilování koruny a právě v této době se začal objevovat přebytek likvidity, který trvá dodnes. "To, že české banky po jiných bankách nebo po ČNB nepožadují příliš mnoho likvidity, je dáno také tím, že u nás stále přetrvává převis vkladů nad úvěry a banky si tedy pro nutnou likviditu ve velkém nemusí chodit na mezibankovní trh," dodal.

Tato situace je podle ekonomů pro český bankovní trh výhodou. Banky nemusí ani v případě dalšího zhoršení situace požadovat výpomoc centrální banky. "Naopak v západní Evropě a v USA dlouhodobě pozorujeme systémový nedostatek likvidity a centrální banky tak jsou v dobách krize nuceny likviditu bankám dodávat," uvedl Hatlapatka.

V zásadě se ovšem podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové ani jedna centrální banka nechová optimálně. "Z tohoto pohledu by se nejakčněji měl chovat Fed. Ten se ale spíš chová jak spící Růženka," uvedla.

Usnadnění přístupu bank k úvěrům centrální banky podle Šichtařové nestačí. "Je třeba snížit úrokové sazby. Pokud by se ukázalo, že to bylo zbytečné, je možné je znovu snížit - je to pořád lepší, než zjistit pozdě, že jsme zabrzdit nestihli," uvedla. Zkušenost z minulých krizí podle ní totiž ukázala, že je důležité na trh dostat peníze dlouhodobě a ne jen "přes noc."

ČNB již o snížení sazeb uvažuje, ačkoliv dopad krize bude v ČR spíše druhotný ve zpomalení růstu ekonomiky. V tomto smyslu patří ČNB podle Šichtařové mezi akceschopnější. Jednoznačně negativní roli ale v celé krizi hraje podle ní Fed a ECB. "Obě tyto banky do značné míry přispěly ke gradaci krize do dnešní podoby," dodala.

Na druhou stranu podle Hatlapatky v dnešní situaci Fedu ani ECB nezbývá nic jiného, něž uvolňovat další a další peníze na trh. "Ani tyto operace však zatím nejsou příliš úspěšné. Banky se totiž aktuálně řídí heslem 'cash is king' a prakticky veškerou hotovost, kterou za cenné papíry od centrálních bank dodatečně dostanou, si nechávají a nepouštějí ji dál do bankovního systému. Výsledkem je značný nárůst mezibankovních úrokových sazeb," upozornil.

Rozdílný přístup centrálních bank přirovnal analytik Raiffeisenbank Aleš Michl k léčení nemoci. "Původce nákazy rovná se klub rizikem pohrdajících bankovních manažerů v Americe. Infikovaný rovná se Eurozona. Systémově imunní rovná se bankovní sektor v Česku. Takto jsou rozdány karty, proto je také ordinována jiná léčba," uvedl. V Česku podle něj pouze zdražily kvůli eurozoně peníze a banky tak budou tvrději bojovat o své zisky. "Ale jinak - žádná krize není v ČR na pořadu dne," dodal.

Obecně peněžní trh v USA i eurozóně funguje podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marak na principu vzájemných půjček vkladů mezi jednotlivými bankami s tím, že centrální banka dodává na trh likviditu za úrokovou sazbu, která odpovídá potřebám měnové politiky. V současnosti ovšem nefungují peněžní trhy tímto normálním způsobem a jednotlivé banky omezily vzájemné obchody. Například americká centrální banka tak začala půjčovat nejen komerčním bankám, ale i investičním bankám, které nemají klientské vklady.