"Celkově by se inflace měla držet nad šesti procenty ještě v říjnu, v posledních dvou měsících roku a zejména v lednu pak spadne dokonce pod čtyři procenta, a přiblíží se tak inflačnímu cíli ČNB. Krátkodobě pomáhají snižovat inflaci zejména dobrá úroda a propad cen ropy," uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop.
Pokles inflace se očekává podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského hlavně v posledních dvou měsících roku a zejména pak na začátku roku příštího. "V lednu by se již inflace měla nacházet pod horní hranicí tolerančního pásma ČNB ve výši dvou až čtyř procent," odhadl.
V oblasti měnové politiky se bez ohledu na dnešní údaj o inflaci podle něj otevírá stále větší prostor pro další pokles úrokových sazeb. "Prohlubující se globální finanční krize zprostředkovaně zvyšuje riziko slabšího ekonomického růstu a většího tlaku na pokles inflace v tuzemsku. Z tohoto důvodu se domníváme, že ČNB na svém nadcházejícím zasedání sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů," uvedl.
I podle analytika ČSOB Petra Dufka se inflace vyvíjí lépe než předpokládala ČNB a stejně tak se zlepšuje i její výhled. "Je proto na čase začít uvažovat o nižších sazbách, ke kterým vytváří podmínky i slábnoucí česká ekonomika a riziko jejího dalšího zpomalení," dodal.
I podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské centrální banka s velkou pravděpodobností na hranici jistoty sníží úrokové sazby už na svém příštím zasedání v listopadu. "Ze seznamu inflačních rizik zmizela poslední položka. Ceny ropy klesají, požadavky odborů na růst mezd se uskromní, nezaměstnanost začne růst," upozornila.
Obavy z inflace se tak podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka dostaly na vedlejší kolej. V příštím roce by se podle něj měla inflace snížit do intervalu dvě až tři procenta. "Nicméně, bude-li se finanční a ekonomická krize prohlubovat, začne se čím dál tím častěji mluvit o riziku deflace. A kombinace finanční krize, recese a deflace je ničivou kombinací. Japonsko se z ní léčilo celé desetiletí," upozornil Marek.