Za USA následují Švýcarsko a Dánsko. Ze zemí mimo Evropu jsou v první desítce Singapur, Japonsko a Kanada, která z první desítky vytlačila Británii, oslabenou krizí na finančních trzích. Dál v žebříčku postoupila Čína, která si polepšila o čtyři místa a posunula se i před Česko na konec první třicítky.
Z postkomunistických zemí střední a východní Evropy je první nadále Estonsko, i když si o pět míst pohoršilo a umístilo se již jen jednu příčku před Českou republikou. Až na 42. místě je i přes loňské přijetí eura Slovinsko. Polsko kleslo o dvě místa na 53. příčku a předstihlo je Rusko. Maďarsko se umístilo až 62. a za rok se propadlo o plných 15 míst.
"Rostoucí ceny potravin a energie, velká mezinárodní finanční krize a z ní plynoucí útlum hlavních světových ekonomik, to vše klade před politické činitele nové výzvy. Dnešní situace jen podtrhává, jak je důležité ekonomické prostředí, které podporuje konkurenceschopnost," uvedl spoluautor zprávy WEF Xavier Sala-i-Martin.
Index konkurenceschopnosti je pro každou zemi počítán podle hodnocení stavu 12 faktorů od institucionálního uspořádání, stavu infrastruktury a makroekonomické stability po úroveň zdravotnictví a vzdělání, efektivnost trhů, technologickou připravenost a inovativnost.
Fórum letos hodnotilo dosud rekordní počet 134 zemí světa na základě anket u více než 12.000 zástupců podnikatelského světa.