EU se dohodla na dělení energetických společností

Členským státům EU zbývá jen dosáhnout dohody s Evropským parlamentem, což by se mohlo stát v první polovině příštího roku. "Konečnou dohodu budeme mít během českého předsednictví EU," řekl dnes novinářům eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs s tím, že zákonodárci liberalizaci trhu s elektřinou a plynem schválí v takzvaném druhém čtení. Poté, co příslušná směrnice vstoupí v platnost, budou mít státy dva roky na to, aby ji převedly do svých legislativ.

Státy si budou moci vybrat ze tří způsobů řešení liberalizace svého energetického trhu. První možností je, že stát donutí firmy, aby prodaly přenosové soustavy novému majiteli - jde o takzvaný "plný unbundling". Druhou možností je vytvoření nezávislého systémového operátora (ISO), který by převzal kontrolu nad přenosovou soustavou, byť by nebyly žádné majetkové změny. Vlastník by ovšem nad přenosovou soustavou ztratil kontrolu. Se třetí cestou přišli Francouzi a Němci a vyvolávala nejvíc diskusí.

Jejich návrh sice rovněž počítá se vznikem operátora (TSO), který by vládnul přenosové soustavě, s tím rozdílem, že původní vlastník by si zachoval část svého vlivu. Aby tato možnost byla vůbec reálná, Evropská komise pro ni vytvořila několik zásadních omezení. Operátor by rozhodoval, kam nasměruje investice, či kde si na ně půjčí peníze. Každý rok by navíc TSO musel národnímu regulátorovi předložit desetiletý investiční plán založený na prognóze dodávek a poptávky po energiích.

Na práci operátora má rovněž dohlížet jakási "superdozorčí" rada, kde svého zástupce měl podle komise mít i stát, ale státy se na této podmínce neshodly. Členové rady by ale měli být nezávislí a nesmí být nijak propojeni s vlastníkem. Podobné omezení platí i pro management přenosové soustavy s tím rozdílem, že jeho členové nesmí být s vlastníkem propojeni tři roky před příchodem do firmy a čtyři roky po případném odchodu.

Z dosavadních vyjádření českých politiků je patrné, že v případě liberalizace trhu s plynem vláda zvolí třetí "nejmírnější" variantu. V případě elektřiny by se jej liberalizace ovšem příliš nedotkla. Výrobu v Česku vlastní ČEZ a přenosovou soustavu ČEPS, obě firmy jsou státní. Liberalizace v tomto případě znamená, že každou z firem musí vláda přesunout pod jiné ministerstvo. ČEZ by tak mohl spadat například pod ministerstvo průmyslu a obchodu a ČEPS pod ministerstvo financí.