Svaz vinařů: Letošní úroda bude podobná té z minulého roku

Také cukernatost hroznů je zatím na stejné úrovni jako loni. "Faktem je, že počasí v září nebylo optimální a chybělo nám sluníčko. Průběh roku byl ale zajímavý. Bylo poměrně dost vody a přece jen, pokud mají hrozny dostatek vody, tak mají možnost asimilovat. To znamená, že cukr se tam přece jen projevil," řekl Půček.

Cukernatost podle něj navíc ještě poroste, protože vinaři právě v těchto dnech začínají sklízet pozdější odrůdy. Mezi ně patří například Sauvignon, Chardonnay, Rulandské bílé nebo Tramín.

Vinice letos podle vinařů nasadily nepatrně méně hroznů než v předchozích dvou letech, které se vyznačovaly velmi mírnou zimou. Vinaři přesto očekávali nadprůměrnou sklizeň. Nejrizikovějším obdobím byl letos pro vinaře přelom června a července, kdy se vlivem deštivého a chladného počasí na vinicích rozšířila houbová onemocnění. Nejčastěji šlo o plíseň révovou a padlí révové, které způsobují mimo jiné zasychání dozrávajících bobulí a jejich opadání.

Také loni o kvalitě vín rozhodl až podzim. Od jara panovalo na jihu Moravy velmi suché a tropické počasí a hrozilo, že velká část úrody nedozraje nebo uschne. Paprsky slunce spálily v červenci na jihu Moravy místy až třetinu hroznů. Až v září, pro vinaře na poslední chvíli, několik dní propršelo. Díky dlouhodobým dešťům se omezil růst cukernatosti a vývoj se přenesl do vytváření hmoty a aromatických látek.

O rok dříve naopak pršelo v srpnu, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Nezvykle teplé zářijové slunce, které bylo podle meteorologů nejsušší od roku 1961, pak v hroznech nastartovalo fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru. Průměrná cukernatost tak v roce 2006 byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

V polovině 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů, letos už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.