Rusko už není ostrovem stability uprostřed západní krize

Krize už zasáhla i celá odvětví ruského hospodářství. Stavbaři zmrazují projekty, potíže pociťuje maloobchod, oceláři i automobilky, které dosud nestačily uspokojovat poptávku. Čeká se propouštění a snižování platů. S nataženou rukou jdou ke státu i naftaři.

V Rusku se však krize od okolního světa liší. Většina Rusů o ní nic netuší. Na obrazovky se nedostal ani projev ministra financí, který si troufl jako biblický Josef hovořit o "hubených letech" po rocích hojnosti.

Zatímco moskevské burzy v pondělí prožívaly rekordní pád, tři hlavní televizní kanály ukázaly, jak podnikatel Michail Friedman vysvětluje prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, že krize skýtá ve světě ruským firmám nové příležitosti. Ruský systém je prý lépe chráněn před otřesy než jinde, znělo z obrazovek.

Nic nového. Při nepříjemnostech, jako byl teroristický útok v Beslanu, potopení ponorky Kursk či smrt vůdce Sovětského svazu Leonida Brežněva, volil Kreml nejprve mlčení. Nyní podle Vladimira Varfolomejeva ze stanice Echo Moskvy doporučil televizím používat místo výrazů "krize" či "kolaps" raději "pokles".

Většina Rusů netuší, co se děje. Podle průzkumu státní agentury FOM 57 procent dotázaných na konci září vidělo stav ekonomiky jako uspokojivý, v červenci jich bylo 53 procent. Pětina se domnívá, že zatímco Amerika upadá, Rusko jde nahoru.

Ještě v polovině září prezident Medveděv ujišťoval, že navzdory všem globálním ekonomickým problémům je situace ruské ekonomiky úplně stabilní. "Rozhodně nezažíváme krizi ani předkrizovou situaci," uvedl tehdy. O necelé tři týdny později vyzýval západní státníky ke společnému postupu. "Moskva zjišťuje, že jsme na jedné potápějící se lodi," napsal list Financial Times.

Podle expertů ruská státní pomoc finančnímu sektoru už relativně převyšuje podporu Washingtonu americkým bankám. Podle listu Kommersant bude záchranný plán americké vlády stát USA celkem sedm procent hrubého domácího produktu, zatímco Rusko přijde na devět procent HDP.

Kreml už sahá i do rezervních fondů, které šetřily ropné příjmy na horší časy. Podle ústřední banky se v září rezervy zmenšily o více než čtyři procenta na 556 miliard dolarů. Vývoj podle Kommersantu může dospět až ke snížení ratingu Ruska.

Týdeník Newsweek v ruské edici doprovodil hlavní článek o schválení Putinova "Plánu 2020", který slibuje Rusům k tomuto datu průměrný plat více než 2700 dolarů měsíčně (48.000 Kč), ironickými připomínkami osudu podobných ambiciózních plánů z minulosti: dohnat a předehnat (Západ), komunismus do roku 1980 nebo každé sovětské rodině vlastní byt do roku 2000. Prognózám založeným na výsledcích posledních osmi let se podle týdeníku zdá být konec.

Moskva má však stále dost síly i na velká gesta - ruská půjčka má zachránit Island, člena NATO.

Ruská krize se podle expertů liší od Západu i v tom, že nepramení z bubliny hypoték a derivátů, ale z jejich dopadu: ruští oligarchové se zadlužili u bank na nákup aktiv, ale teď bankám i miliardářům chybějí peníze na refinancování úvěrů. Problémy pocítil nejbohatší Rus Oleg Děripaska, investiční banku KIT Finans převzaly ruské železnice za symbolických 100 rublů, banka Renaissance Capital se prodala za 500 milionů dolarů, a to majitelé před pár měsíci odmítli čtyři miliardy.

"Když jsme vypili 700 gramů vodky, pochopil jsem, že nic neskrývá, ale prostě neví, co bude zítra," vylíčil večeři s jedním ruským bankéřem reportér Newsweeku.

Krize může mít i kladné dopady, zachrání možná mnohé památky, které by jinak padly za oběť stavebnímu boomu. A po krizi obvykle přichází ozdravení. Díky ropnému polštáři dosud zůstávaly neléčeny bolesti, jako je vysoká zahraniční zadluženost a závislost na světových trzích, krize v energetice, kde se nedostává investic do těžby, a inflace. Důsledkem státní pomoci však může být i "znárodnění" celých sektorů.

"Krize finančního trhu se stala první prověrkou ruského vedení," napsal list Vedomosti. S akciemi sice Rusové neobchodují tolik jako Američané, ale pokud krize vyústí v pád velkých bank a podniků, pocítí ji i běžní občané. Pak by se problémy mohly projevit i na stabilitě politického systému, jehož popularita a legitimita se opírá o vysoký hospodářský růst a zvětšování příjmů a životní úrovně občanů, varoval deník.