Jak se projeví krize u nás

Téma: Světová finanční krize

Bankovní domy zatím vyčkávají

Centrální banky během minulého týdne koordinovaně snížily úrokové sazby v průměru o půl procentního bodu. Totéž se očekávalo i od České národní banky (ČNB), která sice ve čtvrtek jednala, ale ne o snížení úrokových sazeb. Sazby tak zůstávají beze změny a komerční úvěry se zatím nezlevní. I když není pořád jasné, jak banky zareagují a změní svoji politiku, určitě se omezí dostupnost úvěrů. Banky budou opatrnější a více si své klienty vybírat.

Rovněž velké splátkové firmy jako Home Credit nebo Cetelem zatím podmínky ani sazby nezměnily, ale v médiích se už objevují první zmínky, že by se tak stát mohlo. Home Credit se podle informací v pátečních Hospodářských novinách chystá omezit nabídku některých úvěrových karet. Další omezování či zdražování úvěrů by bylo špatnou zprávou v období největších nákupů, které jsou spojené s vánočními svátky.

Vláda se dohodla na zvýšení garance vkladů ze současné hodnoty 25.000 EUR na dvojnásobek a rovněž 100% garance vkladů, ale pouze do výše 50.000 EUR (musí ještě schválit poslanecká sněmovna a podepsat prezident), přestože většina evropských zemí zavádí ručení za celý vklad, tedy neomezeně. Tato opatření budou časově omezená, Evropská komise v pondělí zavedla povinnost tyto změny po odeznění krize zrušit.

Krize českého bankovního systému se ale není třeba obávat, podle statistik ČNB podíl nesplácených úvěrů na celkovém portfoliu úvěrů se v ČR momentálně pohybuje na relativně nízkých hodnotách - v srpnu 2008 činil tento podíl u úvěrů obyvatelstvu 2,6 % a u úvěrů nefinančním podnikům 3,6 %. České banky zůstávají nadále likvidní.

Finanční krize zasáhne především exportéry

Firmy musí čelit spoustě nových problémů, těmi největšími jsou nižší poptávka po jejich produktech a horší dostupnost úvěrů. Ty v souvislosti se stále silnou českou korunou mohou způsobit i konec některých podniků. Česká koruna v pondělí opět posílila na 24,55 Kč/EUR a 18,02 Kč/USD. Mohou tak skončit především firmy zaměřené na export (nebo se aspoň dostat do finančních problémů). Nejenže se pro ně rozevírají nůžky mezi jejich výdělkem přepočteným na koruny a náklady vyplácenými v českých korunách, rovněž klesá poptávka po jejich produktech. Není divu, že se do problémů jako první dostávají firmy produkující zboží, které není pro kupující nezbytné jako například sklářské firmy. Krize dopadne i na další obory zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, i když s určitým zpožděním. "Kromě dodavatelů pro automobilový průmysl krizi pocítí i tuzemští skláři, textilní firmy či chemické podniky," nechal se slyšet předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Vývozy v srpnu meziročně poklesly o 10,1 % a dá se očekávat jejich další pokles.

Finanční krize opět výrazně hýbe českou korunou, která jeden den klesá, druhý roste. To je velmi nepříjemné pro firmy, které nemají zafixovanou cenu svých produktů a prodávají za aktuální kurz. Může se tak stát, že firmy s nepříliš dobrou finanční politikou, jeden den zaplatí částku o větší korunové hodnotě a jeden den si přijdou na částku o nižší korunové hodnotě. Navíc, finanční krize nejspíš oddálí termín zavedení eura. Exportéři ve skrytu duše doufali, že ČR vstoupí do eurozóny k 1.1.2013, ale dnes se mluví dokonce až o 2017.

Z finanční krize ale nemůžeme dělat strašáka. Podniky, které nyní končí nebo významně propouštějí, mají dlouhodobé finanční problémy nebo byly příliš ambiciózní a nyní se jenom vracejí do reality. To nijak nezmenšuje vliv finanční krize a skutečnost, že velká část firem bude muset omezit své investice a dále zeštíhlit svoji výrobu.

Budeme bohatnout, ale pomaleji

Finanční krize zpomalí práce na dolaďování státního rozpočtu na příští rok, protože neustále mění prognózy ekonomického růstu. Státní rozpočet byl původně nastaven na 4,8 %. ČNB i lidé z ministerstva tuto prognózu průběžně snižují, zřejmě bude pod 3,6 %. Rozpočet se tak bude dokončovat na poslední chvíli a za takových podmínek by v příštím roce klidně mohlo nastat rozpočtové provizorium. Bude hodně záležet na politické situaci a korektnosti. Ekonomika ale určitě nezopakuje velmi dobré výsledky z minulého roku a začátku letošního, kdy HDP rostlo meziročně o více než 6 %. Finanční krize také možná oddálí privatizaci Letiště Praha a dalších podniků.

Velký třesk na pražské burze

Vývoj na pražské burze potvrdil enormní závislost českého finančního trhu na světových trzích. Vývoj hlavního indexu PX v podstatě kopíroval vývoj amerických i evropských indexů. Negativní nálada a výprodeje na jedné burze se přelévaly na ostatní. Například v pátek během dopoledne zastavila vídeňská burza obchodování se všemi akciemi, na což pražská burza reagovala rovněž zastavením obchodování. V tento den index PX prolomil magickou hranici 900 a zaznamenal několik historických propadů (nejvíce klesaly akcie bank a realitních společností). Vůbec historické propady byly (a možná ještě budou) hlavním rysem této krize. To vše v situaci, kdy se připravuje prodej Burzy cenných papírů. Navzdory aktuálnímu zlepšení není možné očekávat výrazné zlepšení, naopak lze čekat velkou volatilitu, zajímavou především pro investory.