Uhelné elektrárny nynější generace mohou pro roce 2015 zaniknout

14.10.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 14. října (zpravodaj ČTK) - Žádná energetická společnost v Evropské unii by po roce 2015 už nesměla postavit klasickou uhelnou elektrárnu, pokud by dále prošel pozměňovací návrh, který před časem schválili členové výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Návrh číslo 27, který kvůli zmatkům při hlasování zůstal mediálně prakticky nepovšimnutý, stanovuje emisní limity na uhelné elektrárny.

Zatímco v současnosti elektrárny produkují v průměru 1000 gramů emisí oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny, členové parlamentního výboru odhlasovali, že po roce 2015 nově postavené uhelné elektrárny nesmí překročit hranici 500 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu. Zástupkyně české energetické společnosti ČEZ v Bruselu Zuzana Krejčiříková dnes řekla, že u současné generace elektráren není možné dosáhnout nižší hodnoty než 700 gramů CO2 na kilowatthodinu.

V praxi by to znamenalo, že každá nová elektrárna by musela být vybavena technologií, která umožňuje zachytávání emisí oxidu uhličitého a jeho ukládání pod zem. Jde o technologii často nazývanou zkratkou CCS (Carbon Capture and Storage), která však nikde neexistuje v komerčním provozu a začíná se teprve testovat.

Sama Evropská unie počítá s tím, že do roku 2015 by v Evropě mělo vzniknout zatím jen 12 ukázkových a testovacích projektů. V roce 2030 by měla být podle studie společnosti McKinsey&Company v provozu zhruba stovka elektráren, které zachytávání a ukládání skleníkového plynu umožní. To znamená, že právě od roku 2030 by mohlo být zachytávání CO2 a jeho ukládání pod zem komerčně využitelné. Do té doby ale bude stavba elektrárny vybavené CCS velmi drahá.

"Počítáme s tím, že vybudování takové elektrárny, která umožní zachytávání emisí CO2 pod zemí, bude zhruba dvakrát až třikrát dražší, než klasická elektrárna," řekl před časem novinářům britský europoslanec Chris Davies, který má v parlamentu na starosti právě tuto problematiku.

Studie McKinsey&Company počítá s tím, že v první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat mezi 60 až 90 eury na tunu (asi 1440 až 2200 korun). V případě, že půjde o elektrárnu o výkonu 300 megawatt (MW), mohou náklady vyrůst až na 1,1 miliardy eur, tedy o něco více než 24 miliard korun. Pro srovnání elektrárna Prunéřov má výkon 1000 MW.

Návrh, který odhlasovali členové parlamentního výboru pro životní prostředí, však není definitivní. Je možné, že europoslanci nakonec při hlasování v plénu návrh zamítnou, k čemuž je mohou donutit členské státy EU, kterým se limity pro uhelné elektrárny nemusí zamlouvat.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK