Zachraňme, co se dá aneb Jak se odvrací celosvětová finanční krize

Téma: Světová finanční krize

Zaznívají hlasy, že z finanční krize už máme nejhorší za sebou. Tomu by odpovídal pohyb na hlavních světových burzách od počátku týdne. Zda se však pomyslná houpačka finančních trhů neobrátí opět opačným směr se teprve ukáže. Podívejme se, jak reagovaly trhy na záchranné akce v posledních několika týdnech. Nabízíme vám souhrn zásadních událostí finanční krize.

Uplynulý měsíc byl ve znamení nadějí, které se překlápěly ve stále větší smutek. Ve chvíli, kdy již bylo zřejmé, že s hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac je to zlé, rozhodla se americká vláda převzít nad nimi kontrolu. Následující den bylo na akciových trzích dobře. Díky zestátnění umazala ztráty i pražská burza a akcie rostly o silných 3,3 %. Po této světlé chvilce, zasáhla trhy další informace, která dala zpevňovaní sbohem - osud banky Lehman Brothers. Akcie této investiční banky padaly prudce dolů, což se promítlo například i do největšího poklesu japonských akcií za posledních 6 měsíců.

Začala se házet záchranná kola

Strach z krachu Lehman Brothers umocnily problémy největší světové pojišťovací skupiny AIG. Některým začalo být již jasné, že katastrofa klepe na dveře. A tak se začaly házet první záchranné kola. Americký stát New York umožnil American International Group (AIG) získat až 20 miliard dolarů (asi 343 miliard Kč). Ale marná snaha. Následný pád investiční banky Lehman Brothers otřásl důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí a způsobil, že akciové trhy klesaly prakticky všude ve světě. Co následovalo? Hlavní indexy klesly téměř o tři procenta a více než 50 procent si odepsaly akcie AIG.

Čína jako první přitvrdila měnovou politiku

Amerika byla otřesena, ale začalo se jednat na východě. Čínská centrální banka po dlouhé době přitvrzování měnové politiky 15. září snížila úrokové sazby a menším bankám zmírnila povinné odvody do rezerv. Opatření učinily i centrální banky v Japonsku a Austrálii. Americká centrální banka (Fed) ponechala měnovou politiku beze změn, základní úroková sazba zůstala na 2 %. Pravda, ve spolupráci s ministerstvem financí USA zorganizovala plán záchrany AIG. Umožnila ji čerpat úvěr 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu Kč) s tím, že americká vláda v rámci plánu záchrany převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií a bude mít vliv na řízení podniku.
Na jiném místě pak byla ruská vláda připravena vynaložit až 500 miliard rublů (až 20 miliard USD; 327 miliard Kč) na odkup akcií, pokud se situace na burzách nestabilizuje…

Amerika začíná mluvit o záchranném plánu

18. září oznámila Evropská centrální banka, že posílí ve spolupráci s dalšími předními centrálními bankami nabídku dolarů na peněžních trzích. Americké akcie se však mezitím propadly na tříleté minimum. Nepříjemná situace uplynulého týdne musela vyústit rozhodným jednáním. Americký prezident George Bush prohlásil, že mimořádný zásah vlády proti rizikům finanční krize je naprosto nezbytný. A tak se začalo mluvit o záchranném plánu a na finančních trzích vysvitla naděje. Vyhlídky na masivní podporu finančního systému vyzvedly jak americké tak evropské či japonské akcie o několik procent.

Pomalých 700 miliard dolarů

Plán měl spočívat v založení speciálního fondu, podobného tomu z 80. let, kdy Spojené státy řešily krizi spořitelních institucí. Kongresu mělo být navrženo vyčlenit na vykoupení ztrátových a rizikových aktiv, která již déle než rok prohlubují krizi ve finančním sektoru, 700 miliard dolarů, tj. 11,9 bilionu korun. Kongres USA začal jednat o vládním plánu finanční stabilizace 21. září. Podle vládních činitelů byla rychlost klíčová. Bohužel tomu tak opravdu bylo. Trhy neměly ještě to nejhorší za sebou.

Klid před bouří

V době jednání o plánu vládla pozitivní nálada a očekávání udržovala hlavní indexy na příznivých hodnotách. Například Index Nikkei 225 rostl zhruba o 3 % (Japonsko, burza v Tokiu).  Krom toho přislíbila pomoc i G7 - ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny velkých průmyslových ekonomik G7 přislíbili, že udělají vše proti prohlubující se úvěrové krizi a zasáhnou na ochranu globálního finančního systému. Centrální banky vyspělých zemí pumpovaly na napjaté peněžní trhy desítky miliard dolarů krátkodobých úvěrů, aby neutralizovaly tendenci soukromých bank shromažďovat hotovost a zabránily prohlubování úvěrové krize. Fed vrhla na trh ve spolupráci s bankami Austrálie a skandinávských zemí 30 miliard dolarů a další podobné částky přišly od Evropské centrální banky, britské Bank of England a japonské banky.

Sněmovna odmítá plán, trhy kolosálně padají

Záchranný plán však brzdily parlamentní spory. I přes Bushova prohlášení, že záchranný plán pro finanční sektor Kongres určitě přijme, začaly akcie opět padat. A pak to přišlo. 29. září odmítla Sněmovna reprezentantů plán podpory finančního systému a světové akcie zažily největší denní propad za 20 let. Ve Spojených státech podlehla finanční krizi banka Wachovia. Akcie britské Royal Bank of Scotland oslabily o 16,8 procenta. Hlavní index pražské burzy PX ztratil 5,38 procenta. Vláda Islandu se rozhodla převzít kontrolu nad třetím největším finančním ústavem v zemi - bankou Glitnir, kvůli problémům s likviditou. Británie oznámila znárodnění problémové hypoteční banky Bradford & Bingley. Země Beneluxu nalily do banky Fortis 11,2 mld. eur.

Irsko začíná garantovat veškeré bankovní vklady

Brutální pád v důsledku americké nerozhodnosti otevřel oči již téměř všem. Irská vláda se rozhodla v příštích dvou letech garantovat veškeré bankovní vklady. Francie přišla na schůzce klíčových evropských zemí s návrhem záchranného plán Evropské unie pro finanční systém v objemu 300 miliard eur (asi 7,4 bilionu Kč). Centrální banky pokračovaly v nabídce dalších peněz - v rámci jednodenních půjček trhu nabídly dalších 60 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč). A americkou Sněmovnou reprezentantů byl konečně podpořen plán na podporu 700 miliard dolarů. Stalo se tak 3. října 2008.

Pražská burza na dně

Je zřejmé, že k této zásadní události došlo pozdě. Proto trvalo ještě několik dní, než trhy začaly reagovat pozitivně. Každopádně Evropa byla značně vystrašená. Německá přistoupila ke garantování všech soukromých vkladů v bankách. A burzy dále padaly. Pražská burza vytvořila rekordní denní ztrátu 8,46 procenta, ruské akcie šly dolů o 9 %. Dánsko se zaručilo za všechny bankovní vklady a Fed začal skupovat firemní směnky, aby stabilizoval trh. Ministři financí zemí Evropské unie schválili 7.10. zvýšení záruky za vklady na 50.000 eur (zhruba 1,25 milionu korun) s tím, že některé státy mohou garantovat vklady až do výše 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu korun).

Bankovní systém Islandu v troskách

Hororová finanční krize se nadechovala k zatím poslednímu kolu… Island musel přebrat další banku, japonské akcie se propadly na 5leté minimum a hlavní akciový index v USA Dow Jones se dostal pod 10.000 bodů. Ještě v polovině minulého týdne vypadalo vše černě. Bankovní systém islandu byl v troskách. Koordinované snížení úroků nezabralo, akcie v USA a stejně tak i např. akcie české dál klesaly.

Bezprecedentní snížení úrokových sazeb

Centrální banky Spojených států, eurozóny, Británie a dalších zemí včetně Číny na podporu ekonomik ohrožovaných finanční krizí přikročily ke zcela výjimečnému a bezprecedentnímu společnému snížení základních úrokových sazeb. Základní sazby u většiny jednotlivých zemí se snižují o půl procentního bodu. Slovensko se připojilo k ručení za všechny vklady. Britská vláda oznámila záchranný plán pro britské banky v hodnotě 50 miliard liber a americký akciový index Dow Jones klesl dokonce pod 9000 bodů.

Zatím poslední dějství

Dalo by se říci, že pátek 10. října byl jistým mezníkem. Americké akcie klesly nejníže za pět let, o sedm procent. Německo zveřejnilo záchranný plán pro domácí finanční sektor. Britský stát vypustil informaci o tom, že převezme většinovou kontrolu nad bankami Royal Bank of Scotland (RBS) a HBOS, které jsou nejvíce postiženy krizí na finančních trzích. Austrálie a Nový Zéland se zaručily za bankovní vklady. Evropské vlády se zavázaly poskytnout na podporu bank téměř 2 biliony USD. Německá vláda konečně schválila preventivní "záchranný balíček" na podporu německých bank v celkovém objemu 470 miliard eur (přes 11,5 bilionu korun). Centrální banky světa nabídly neomezený přísun dolarových úvěrů.

Zdá se že finanční trhy mají již to nejhorší za sebou. Více však ukáží další dny.