Island dokončil jednání o úvěru s Ruskem

"Pracujeme důkladně na této věci, abychom se dostali ke konečnému rozhodnutí," uvedl v prohlášení náměstek ruského ministra financí Dmitrij Pankin. Žádný termín pro další kolo jednání stanoveno nebylo.

Islandský premiér Geir Haarde řekl, že delegace zástupců ministerstva financí a centrální banky možná zůstane v Moskvě, nebo bude vést další jednání z domova. "Bylo by ale nejlepší, kdyby se to vyřešilo hned," řekl premiér na tiskové konferenci v Reykjavíku.

Islandská centrální banka dnes ve snaze podpořit padající ekonomiku snížila hlavní úrokovou sazbu na 12 procent z rekordních 15,5 procenta. Banka také oznámila, že zřídila dočasný obchodní systém, který umožní transakce v zahraničních měnách. Obchodování s islandskou korunou téměř nefunguje a lidé a firmy si stěžují na nedostatek deviz, což dále zhoršuje vážnou ekonomickou situaci země. Island dostává většinu spotřebního zboží a potravin z dovozu.

Island se nyní potýká s problémy, které se nahromadily v důsledku prudké ekonomické expanze země v posledních letech. Ta výrazně zvýšila životní úroveň v zemi, avšak vedla k přehřátí ekonomiky a předimenzování bankovního sektoru. Problémy do krizové úrovně vyostřila nynější globální finanční krize. Vláda ve snaze ochránit ekonomiku před kolapsem již převzala tři největší banky banky v zemi.

Analytici upozorňují na to, že Island je členem západní vojenské aliance NATO a že pohnutky Moskvy k poskytnutí úvěru mohou mít silné politické pozadí. Ruská média divoce spekulují, že Island by jako člen NATO mohl vetovat vstup Gruzie a Ukrajiny do aliance a v budoucnu by na ostrově mohly přistávat ruské bombardéry.

Pomoc Islandu dnes nabídl za Evropskou unii šéf Evropské komise José Barroso. Podmínil to však dořešením islandských sporů s EU. Pomoc Islandu nabízí také Belgie, jejíž premiér Yves Leterme se má v pátek sejít se svým islandským protějškem. Island by měl v příštích dnech předložit plán ozdravení veřejných financí Mezinárodnímu měnovému fondu a všeobecně se čeká, že požádá tuto instituci o pomoc.

Na Islandu žije jen asi 300.000 lidí, ostrov se ale stal symbolem prudkého růstu úvěrové aktivity. Loni v létě ale nastal obrat a situace na úvěrových trzích se po problémech na hypotečním trhu v USA začala rychle zhoršovat. Island se nyní po amerických hypotékách stal dalším zdrojem "toxických" aktiv, které teď zamořují zejména evropské banky a další instituce a ochromují fungování bankovního systému. Islandské banky v minulých letech rozmáchle expandovaly v zahraničí s pomocí dluhů, nyní však jsou zestátňovány a nad plněním jejich závazků se vznáší pochybnosti.