"Pokud to nebude akceptováno...je náš postoj otevřený," uvedl.
Férová hospodářská soutěž se v Evropské unii v poslední době zmiňuje zejména se stoprocentními zárukami vkladů drobných střadatelů, které tváří v tvář současné finanční krizi oznámily některé státy. Státům, které je nevyhlásily, pak hrozilo, že střadatelé začnou přesouvat své úspory do zahraničí. Jednostranné vyhlašování absolutních záruk pak kritici označovali za nezodpovědné.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska lze rovné podmínky v tomto ohledu zajistit třemi způsoby. Členské země EU by se například mohly dohodnout, že vedle minimálních záruk bankovních vkladů by mohla existovat i jejich horní hranice. Záruky by se takzvaně "zastropovaly". Podle Kalouska je ale výše stropu garancí "nedohodnutelná".
Další variantou by sice mohla být flexibilita pro státy při určování výše záruk, muselo by ale jít o konkrétní číslo. Nesměly by tedy být neomezené, uvedl Kalousek.
Poslední variantou pak jsou neomezené záruky pro vklady podobné těm, které oznámily některé evropské státy, musely by ale být časově omezené. Vztahovaly by se tak na vklady uložené do určitého data, ale ne na vklady uložené po tomto datu. Záruka by se prostě například nevztahovala na všechny vklady, které ještě neexistují.
V současnosti je v celé Evropě povinná minimální záruka za vklad ve výši 20.000 eur, její maximální výše nijak stanovena není. Evropská komise ve středu navrhla postupné zvýšení minimální záruky na 100.000 eur. Ještě s ním musejí souhlasit členské státy a Evropský parlament.