Jediný uranový důl v ČR může těžit o tři roky déle

Podle Ježe se budoucnost dolu jeví nadějně. "Podařilo se nám najít vynikající zásoby na úrovni 20. patra," vysvětlil. Zatímco před rokem se zásoby v otevřené části dolu odhadovaly kolem 800 tun kovu, nyní to vypadá na 1500 tun, dodal. Za minulý rok bylo z uranové rudy v Rožné získáno 285 tun uranu.

O další, možná až desítky let, by se těžba v Rožné mohla prodloužit v případě, kdyby se žíly bohaté na uran našly také v hlubinách dolu. Pak se bude zvažovat vyražení tří nových těžebních pater.

V Rožné horníci bez přerušení pracují 51 let. V předcházejících letech se kvůli útlumu těžby uranu v Česku chystalo jeho uzavření, vláda ale tento termín několikrát posunula kvůli rostoucím cenám uranu ve světě. Nyní o zachování těžby rozhoduje pouze její ziskovost. V minulém roce Diamo díky uranu vydělalo 157 milionů korun, letos by to mělo být 270 milionů.

Důl má zatím 24 pater, která zasahují až 1200 metrů pod zemský povrch. Těží se hlavně do 22. patra. Jež vysvětlil, že v dole se nyní provádějí dva druhy průzkumných prací. Podrobně se prověřují zásoby uranu v bocích již vyražených chodeb. "Tyto průzkumy jsou běžnou součástí naší činnosti," podotkl. Kromě 20. patra se zdají nadějné i ve 23. patře, které se teprve otevírá.

Ve 24. patře se také uskutečňuje vrtný průzkum, který zmapuje spodní části dolu. Bude stát zhruba 30 milionů korun. Výskyt uranu je prověřován až 160 metrů hlubokými vrty. Od letošního jara do konce tohoto roku bude vyvrtáno celkem 2,7 kilometru. Další, ještě o něco rozsáhlejší etapa by měla následovat. "V příštím roce se chystáme udělat 3,2 kilometru průzkumných vrtů," podotkl Jež.

Vrty, které mají průměr do pěti centimetrů, provádějí tři najaté vrtné soupravy. Rychlost jejich práce závisí na druhu horniny; jedna souprava vyvrtá za směnu kolem deseti metrů. Ve vrtu se pak speciální sondou měří úroveň záření.

Výsledky tohoto vrtného průzkumu budou zpracovány v první polovině příštího roku. Na jejich základě pak o rozšíření dolu rozhodne vláda. Podle Ježe by vyražení a zprovoznění tří nových pater stálo kolem jedné miliardy korun. Zatím není jisté, kdo by je platil. Podílet by se mohl i soukromý investor.

"Podle mne by to byli domácí investoři, cizí firmy téměř vylučuji," podotkl Jež. O vstup do dolu nedávno usilovala australská společnost Uran Limited. Ředitel ale za pravděpodobnější považuje spolupráci s některou tuzemskou firmou z oblasti energetiky. Vyloučeno podle něj není ani to, že by se o rozšíření dolu postaralo samo Diamo s pomocí bank.

V dole pracuje 500 lidí a dalších 180 pracovníků má sousední chemická úpravna uranových rud. Jež podotkl, že po letitém útlumu je potřeba zařízení závodu modernizovat. V letošním roce se investice za 140 milionů korun budou týkat hlavně úpravny.

Dvě české jaderné elektrárny ročně spotřebují kolem 700 tun uranu, v tuzemsku se letos této suroviny vyrobí do 300 tun. Z Rožné bude přes 220 tun, další desítky tun tohoto kovu Diamo získává při sanacích a čištění důlních odpadních vod. Český uran odebírá společnost ČEZ, s níž má Diamo uzavřenou dlouhodobou smlouvu do roku 2012. ČEZ prý nyní za uran platí asi čtyřikrát více než před třemi lety.