Balíček na podporu bank prošel německým parlamentem

Balíček opatření, který nemá v poválečných dějinách Německa obdoby, je přijímán v mimořádné zrychlené proceduře. Vláda jej představila teprve v pondělí. Po schválení v obou komorách německého parlamentu by měl zákon vyjít ve spolkové sbírce zákonů ještě před pondělním zahájením burzovních obchodů. Zákon už dnes hodlá podepsat německý prezident Horst Köhler.

Německá vláda chce zákonem zřídit speciální fond oddělený od státního rozpočtu. Opatření má zajistit garance až do celkové výše 400 miliard eur za mezibankovní obchody, a to do konce příštího roku.

Kromě toho se stát zavazuje, že bankám poskytne kapitál, případně odkoupí ztrátové úvěry ohrožených bank. V bankách může získat spoluvlastnický podíl, a tím dočasně převzít jejich řízení a omezit platy jejich manažerů. Podíl by pak mohl i se ziskem zase prodat. Na tato opatření bude mít stát k dispozici až 100 miliard eur. Prostředky může vláda získat například emisí státních dluhopisů.

Už dopoledne zákon schválili poslanci Spolkového sněmu. Podle očekávání jej podpořili poslanci vládních křesťanských (CDU/CSU) a sociálních (SPD) demokratů i opozičních liberálů (FDP). Další dvě opoziční strany, Spojenectví 90/Zelení a krajně levicová strana Levice, daly už v rozpravě před hlasováním najevo, že zákon nepodpoří. Předsedkyně frakce Zelených ve Spolkovém sněmu Renate Künastová jej označila za "bianco šek na 500 miliard eur". Podle ní zákon chrání bankéře, nikoli občany. Kromě toho části opozice vadí malý vliv sněmu při rozhodování o opatřeních vyplývajících z balíčku. Spolková rada zákon schválila jednohlasně.

Náklady na ozdravná opatření v jakékoli bance by převzal z 65 procent spolek a z 35 procent všech 16 spolkových zemí. Ty však mohou dohromady poskytnout nanejvýš 7,7 miliardy eur, což je podmínka, na níž se ve čtvrtek dohodla kancléřka Angela Merkelová (CDU) s ministerskými předsedy spolkových zemí. Ty však ponesou plnou tíhu případných záchranných opatření u svých zemských bank. Některé z nich přitom nebyly v nejlepší kondici už před současnou globální finanční krizí. Naproti tomu dvě největší banky v zemi, Deutsche Bank a Commerzbank, vyloučily, že by mohly pomocnou ruku státu v dohledné době potřebovat.