Evropská unie také podle komise v uplynulém období v tempu růstu firemních investic do výzkumu a vývoje poprvé za uplynulých pět let předstihla Spojené státy. Zatímco v USA tyto výdaje rostly o 8,6 procenta, v Evropské unii to bylo 8,8 procenta.
Americké firmy přesto opanovaly čelo žebříčku. Za Microsoftem se umístila automobilka General Motors následovaná farmaceutickým gigantem Pfizer. Do první desítky se pak dostaly ještě další dvě americké firmy - farmaceutický koncern Johnson & Johnson a automobilka Ford Motor.
Největším investorem do vědy a výzkumu v evropské sedmadvacítce je podle žebříčku finský výrobce komunikačních zařízení Nokia, která se umístila pátá. Oproti minulému srovnání si polepšila o 12 příček. Za ní se z unie do první desítky dostaly ještě dvě německé automobilky, Volkswagen skončil devátý a Daimler desátý. Oproti poslednímu žebříčku z první desítky naopak vypadly farmaceutická firma GlaxoSmithKline a strojírenský koncern Siemens. Z českých firem se v první padesátce žebříčku neumístila žádná.
Z oborů se za poslední rok v unii zvyšovaly investice hlavně v energetice. "V (EU) zvyšují investice do vědy a výzkumu zejména energetické společnosti, které tak reagují na poprávku po účinnějším využití omezených zdrojů," uvedl evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik. Ropný gigant Royal Dutch Shell tak například zvýšil výdaje na vědu a výzkum více než dvojnásobně.
Rostly i investice do alternativních zdrojů energie, například z větru či slunce. Například dánská společnost Vestas Wind Systems, která se specializuje na větrné elektrárny, zvýšila v posledních třech letech své investice do vědy a výzkumu více než dvojnásobně, německému výrobci fotovoltaických článků Q-Cells pak ve stejném období vzrostly 15,4násobně.