Sarkozy navrhuje, aby evropské státy měly vlastní suverénní fondy

"Nechci, aby se Evropané za několik měsíců probudili a zjistili, že evropské firmy patří neevropskému kapitálu, který nakoupil akcie za nejnižší cenu," uvedl Sarkozy. Všechny státy by podle něj proto měly zvážit vytvoření suverénních fondů, kterými by tuto - podle něj - hrozbu mohly odvrátit. Pokud by fondy vznikly, mohly by dokonce koordinovat reakci firem na krizi, míní francouzský prezident.

Suverénní fondy z Číny a Ruska již před krizí často investovaly do evropských společností. Evropské státy se tak již dříve obávaly, že ztratí vliv na některá strategická odvětví. Celosvětově se jmění fondů odhaduje na 2,5 bilionu dolarů, tedy asi 47,5 bilionu korun. Nejbohatším suverénním fondem je zřejmě fond Spojených arabských emirátů, jehož aktiva se odhadují na 850 miliard dolarů.

V Evropě zatím podobné fondy prakticky nejsou s výjimkou Norska, které ale není členem EU. Norové do něj vkládají peníze, které jim přebývají z výnosů za prodej ropy. Účelem norského fondu, v němž je kolem 350 miliard dolarů, ale není není získávání rozhodujících podílů ve firmách. Je především jakýmsi penzijním fondem pro obyvatele severské země.

Sarkozy dnes návrhem vzniku státních evropských suverénních fondů pokračoval ve svém volání po silnější roli státu v hospodářství jako řešení současné finanční krize. Minulý týden na summitu Evropské unie požadoval větší regulaci finančních firem. Podle něj jí v Evropské unii nesmí žádná uniknout. Zároveň prosazoval vysokou podporu pro evropský automobilový průmysl, jejž by krize mohla ohrozit.

Sarkozy také patří mezi zastánce celoevropského bankovního regulátora, který by částečně převzal pravomoci národních regulátorů, jako je Česká národní banka. Takové myšlence se ale brání některé menší státy, včetně České republiky. "Proč to (zřízení evropského regulátora) neuděláme hned? Protože si některé země, které brání své národní regulátory, myslí, že brání svou národní identitu," řekl v narážce na to Sarkozy.

Změnu podle něj potřebuje také eurozóna, tedy společenství zemí EU, které platí eurem. Finanční krize prokázala, že vedle Evropské centrální banky musí vzniknout hospodářská vláda, kterou by tvořili šéfové členských států eurozóny, míní Sarkozy. Dosud se scházeli zejména ministři financí eurozóny, takzvaná euroskupina.

V neposlední řadě pak dnes francouzský prezident nepřímo vyzval k rychlému přijetí lisabonské smlouvy, kterou v červnu odmítli irští voliči.

Podle něj není možné, aby se "všechno" v Evropské unii měnilo každých šest měsíců. Jde o narážku na předsednictví EU, které každých šest měsíců drží jiná členská země. V současnosti je to Francie, od 1. ledna 2009 bude unii předsedat Česká republika.