BayernLB využije státní pomoc ve výši 5,4 mld. eur

Součástí opatření v BayernLB je navýšení kapitálu o miliardu eur. Z toho zhruba 300 miliony eur mají přispět bavorské spořitelny a 700 miliony bance vypomůže spolková země Bavorsko. Bavorsko a spořitelny vlastní bavorskou banku společně půl napůl. Huber rovněž prohlásil, že v případě poskytnutí pomoci banka nebude potřebovat garance ve výši 4,8 miliardy eur, které jí poskytují její vlastníci.

BayernLB se potýká s potížemi delší dobu. Prospekulovala totiž velké částky na krizí zasaženém americkém hypotečním trhu a v uplynulých měsících na ni dolehla celková krize na finančních trzích. Podle Kemmera mohou dopady nynější finanční krize vést v případě bavorské zemské banky ke ztrátě tří miliard eur, přičemž ztráta ve výši jedné miliardy se očekává za třetí čtvrtletí letošního roku.

BayernLB se svým zájmem o čerpání z balíčku, který minulý týden vláda prosadila v německém parlamentu, netajila. Huber o takové možnosti hovořil už v minulých dnech. Konečné rozhodnutí padlo na dnešním zasedání bankovní správní rady peněžního ústavu, které se nečekaně protáhlo do večerních hodin.

Vláda velké koalice v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou minulý týden v parlamentu prosadila balíček umožňující státní záruky v celkové výši 400 miliard eur za refinancování bank mezibankovními půjčkami. Balíček rovněž umožňuje kapitálové injekce do celkové výše 80 miliard eur a v případě potřeby i odkup ztrátových úvěrů, který by podle dnešních informací činil u jedné banky nanejvýš pět miliard.

Mezitím i další zemské banky a spořitelny i soukromé banky zkoumají, zda pro ně státní pomoc přichází v úvahu.

Ostrou kritiku si od německého ministra financí Peera Steinbrücka vysloužil šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann, jenž v magazínu Der Spiegel prohlásil, že by se "musel stydět", kdyby Deutsche Bank v krizi přijala peníze od státu. Nato banka vydala mírnější prohlášení, že příslušný zákon "pochopitelně podporuje nezávisle na tom, zda sama kapitál od státu potřebuje". Většina ostatních bank neskrývá, že balíček alespoň zkoumá, a tak nelze vyloučit, že brzy se o nabízenou podporu státu přihlásí další bankovní domy.

Někteří experti přitom kritizují, že se banky o pomoc musí samy přihlásit. To je ale vystavuje nutnosti učinit krok, který by mohl snížit jejich pověst v očích veřejnosti. Takové obavy jsou přitom silnější u soukromých bank.

Podle některých odborníků by bylo lepší, kdyby vláda automaticky poskytla podporu více bankám, tak jako to učinila například francouzská vláda, která na posílení kapitálových rezerv půjčí šesti největším bankám v zemi.