"Zatímco Spojené státy a další země se vložily do záchrany svých bank, Argentina musí chránit své důchodce," řekla Fernándezová, když podepisovala návrh. Ten nyní poputuje do Kongresu, v němž má většinu právě peronistická strana, k níž prezidentka patří.
V soukromých penzijních fondech mají Argentinci uloženo v přepočtu téměř 30 miliard dolarů (asi 576 miliard Kč). Plán zestátnění podle analytiků ohrožuje majetková práva občanů a zpochybňuje tamní právní normu. Proto se prý nyní investoři zbavují i cenných papírů.
Fernándezová se odvolává na ústavu, kde je zakotveno, že stát garantuje penze. Snahu prezidentky podpořil šéf správy sociálního zabezpečení Amando Boudo. "Jedinou motivací vlády k zavedení tohoto opatření je ochránit naše budoucí i současné penzisty před nejistotou," řekl.
Jiného názoru jsou ale političtí oponenti Fernándezové. Ti namítají, že nejde o nic jiného než o snahu zvednout klesající daňové příjmy. Nehledě na to, že krok vlády s obavami sledují investoři.
"Trhu tím říkáme, že vláda si myslí, že si může změnit pravidla hry, kdy se jí zlíbí," řekl podle agentury AP ekonom Camilo Tiscornia z konzultační společnosti Castiglioni, Tiscornia y Asociados.
Jakmile se dostaly spekulace o chystaném zestátnění mezi investory, začal hlavní index burzy v Buenos Aires prudce klesat. Odepsal si tak více než 13 procent hodnoty a nakonec uzavřel se ztrátou téměř 11 procent na hodnotě 1046,68 bodu. Investoři se ale zbavovali i dluhopisů, jejichž cena se snížila v průměru o sedm procent.
Deset soukromých firem, které spravují peníze v penzijních fondech, teď mají z příkazu soudu zakázáno po dobu sedmi pracovních dnů se účastnit obchodování na burze. Soudce Claudio Bonadio to zdůvodnil tím, že prodej akcií a dluhopisů, k němuž se fondy uchýlily, způsobil prudký pád hlavního indexu Merval. Správcové prý svou práci nevykonávají dobře.
Šéf argentinské konzultační společnosti Economía & Regiones Rogelio Frigerio řekl, že snaha vlády je podle něj zoufalým pokusem naplnit státní pokladnu. Podobně šéfka opozice Elisa Carriová plán zestátnění hodnotí jako snahu vlády ukořistit důchodové peníze.
Argentina je jedním z pěti největších světových vývozců sóji, kukuřice, pšenice a hovězího masa. Ceny těchto a dalších komodit ale v poslední době klesly, takže se ztenčil i důležitý zdroj příjmů do státní pokladny.
Argentina není jedinou zemí, která má s důchodovým systémem potíže. Penzijní fondy ukládají část peněz do akcií, které ale nyní zažívají silné výkyvy. Americký Dow Jonesův index byl loni v říjnu nad 14.000 body, ale dnes je sotva na 9000 bodech. V důsledku toho už se hodnota majetku, který mají američtí investoři uložen v penzijních fondech a dalších spořicích plánech, snížila asi o 8,3 bilionu dolarů.
Analytik newyorské společnosti Eurasia Daniel Kerner se domnívá, že plán zestátnění bude schválen v nejbližších týdnech. Má totiž podporu odborářů, stejně jako vládní strany. Zestátněním soukromých penzijních fondů vláda získá dostatek peněz na to, aby mohla uhradit splatné závazky a financovat projekty v infrastruktuře.
Soukromé penzijní účty v Argentině v roce 1994 zavedla administrativa tehdejšího prezidenta Carlose Menema. Když Argentinci loni dostali možnost přecházet mezi státními a soukromými penzijními fondy, jen asi 20 procent občanů se rozhodlo přejít ke státnímu fondu.
Fernándezová musí sehnat peníze na splátku dluhů mimo jiné proto, že země má stále ještě problémy zajistit si financování za solidních podmínek na mezinárodních trzích. V roce 2001 totiž Argentina vyhlásila moratorium na splátky zahraničních dluhů, což se rovnalo největšímu státnímu bankrotu v historii.