Rozhodnutí velvyslanců ještě budou muset, aby mohlo vstoupit v platnost, na některém ze svých příštích zasedání schválit ministři vnitra.
Jednou se zemí, která měla v minulosti s návrhy na zavedení karet určité problémy, byla právě Česká republika. Chtěla, aby začaly případně platit až poté, co staré země EU uvolní překážky bránící lidem z nových států bloku z rozšíření roku 2004 v přístupu na jejich pracovní trh. Češi a Slováci zatím nemohou volně pracovat v Německu, Rakousku, Belgii a Dánsku. Německo a Rakousko asi budou chtít nechat tato opatření v platnosti i na poslední možné dvouleté období - tedy až do května 2011.
"Dokud existují přechodná opatření, nemáme stejná práva," řekl koncem září ministr vnitra Ivan Langer. Dodal, že pokud by modré karty začaly platit dříve, pak by prý lidé z třetích zemí měli v EU víc práv než Češi.
S návrhem na zavedení modrých karet přišla loni Evropská komise. Cílem je zjednodušit získávání pracovních povolení pro určité skupiny lidí, podmínky pro příchod jejich rodin či přesun pracovníků z jednoho státu unie do jiného. K tomu, aby mohl být někdo do programu zařazen, bude ale muset splnit jisté podmínky. Například bude muset mít pracovní smlouvu, která mu zaručí na určitou dobu plat v jisté výši.
Unie se stále citelněji potýká s nedostatkem pracovních sil v určitých oblastech; problém se bude podle předpovědí stupňovat. Už nyní začínají chybět třeba zdravotníci, inženýři či počítačoví experti. K řešení těchto trendů má přispět migrace. O kvalifikované přistěhovalce se EU ale bude muset do jisté míry "přetahovat" s některými státy. Podobné systémy pro kvalifikované přistěhovalce totiž už někde úspěšně fungují - třeba v USA mají "zelené karty".