Schodek rozpočtu 2009 bude o 33 mld. Kč nižší než letos

Kabinet při stanovování rozpočtů vycházel z jarních odhadů růstu hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 4,8 procenta. Příští rok by se ale růst HDP mohl snížit na 3,6 až 3,8 procenta, řekl nedávno náměstek ministra financí Eduard Janota. Právě odhady nižšího růstu ekonomiky argumentovali opoziční poslanci a rebelové ODS, kteří kvůli tomu marně požadovali požadovali přepracování rozpočtu.

Také hlavní ekonom Patria Finance David Marek ČTK řekl, že kritickým bodem rozpočtu jsou předpoklady, na nichž je postaven. Upozornil na to, že řada prognóz růstu HDP směřuje pod tři procenta - deficit by tak mohl být až o 30 miliardy vyšší, než jak je navrhován, byť ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) s naplněním takových katastrofických scénářů nepočítá. "Reálně tak můžeme mluvit o rozpočtu se schváleným deficitem 70 miliard korun. To je stejně velký deficit, jaký byl schválen již na letošní rok," uvedl Marek. Podle něj lze udržení deficitu na navrhované úrovni při výrazném zpomalení růstu ekonomiky považovat za ambiciózní cíl. Podle Marka má nicméně schválení rozpočtu za současné finanční krize důležitý význam.

Rovněž analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil na to, že rozpočtové příjmy byly postaveny na ekonomických předpokladech, které již delší dobu nevypadají realisticky. Zafixování celkových výdajů je podle něj důležitou ekonomickou kotvou. Sobíšek se domnívá, že bude zřejmě nutné v průběhu roku snížit výdaje ministerstev bez ohrožení důležitých funkcí státu.

Právě s tímto způsobem řešení možného výpadku příjmů počítá Kalousek. Podle něj by bylo možné snížení příjmů a také výdaje státního rozpočtu až o 15 miliard korun v souvislosti s finanční krizí, nic by ale nevyřešilo. "Naše analýzy zatím předpokládají maximální propad ve výši deset až 12 miliard korun," uvedl.

Ministr proto počítá spíše s tím, že by ministerstva peníze na určitou část plánovaných výdajů dostala příští rok jen v případě, pokud by se příjmy rozpočtu vyvíjely příznivě. "Takové zavázání se samozřejmě nebude týkat ani sociálních dávek, ani platů, ani vládních priorit v oblasti investic, může se týkat pouze provozních výdajů," zdůraznil Kalousek.

Jeho předchůdce Bohuslav Sobotka (ČSSD) zpochybňoval očekávaný nárůst daňových příjmů bez změn daňových sazeb, a to jak u daně z přidané hodnoty o devět procent, tak u spotřební daně o 12,3 procenta. Příjmy z daně příjmů živnostníkům se mají zvýšit o tři miliardy korun, tedy o 31 procent, uvedl Sobotka. V případě této daně to Kalousek vysvětloval zrušením společného zdanění manželů. Před jeho zavedením stát v roce 2005 také plánoval na daních z příjmů 13 miliard korun, podotkl.

U spotřební daně a daně z přidané hodnoty je odhadovaný nárůst způsobem tím, podotkl Kalousek, že kvůli zvýšení spotřební daně na tabák od letošního roku se firmy dostatečně předzásobily. Zvýšení daně se tak letos plně neprojevilo, neboť firmy platily ještě původní daň. Stejnou analogii má podle ministra daň z přidané hodnoty. "Dominantní to bylo samozřejmě u staveb, kdy se firmy výrazným způsobem předzásobily, tím pádem v roce 2008 platily menší daň," dodal ministr.

Plánovaný schodek chce vláda podle schválených limitů hradit hlavně vydáním dluhopisů za 23,6 miliardy korun a dlouhodobými úvěry do 15,8 miliardy korun. Kraje mají dostat z rozpočtu příspěvky v celkové výši 1,2 miliardy korun, obce vyjma Prahy téměř devět miliard korun a hlavní město 706,5 milionu korun. Z rozpočtu Evropské unie má do Česka přijít 61,1 miliardy korun. Celkové příjmy z EU sice dosáhnou podle schválených parametrů 96,3 miliardy korun, ale na odvodech a příspěvcích stát musí dát 35,2 miliardy korun.