... Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají maminky ve všech zemích EU, její délka a výše je však rozdílná. V Česku mají maminky nárok po dobu 28 týdnů, což je na evropské poměry dlouho…
Evropa = nízká porodnost
Evropské země se potýkají dlouhodobě s nízkou porodností, která je nesrovnatelně nižší než na ostatních kontinentech. Rok od roku se rodí méně dětí a průměrný věk populace se zvyšuje. Mladí Evropané mají často pouze jedno dítě, dokonce přibývá bezdětných párů. Pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva je přitom zapotřebí, aby na ženu v průměru připadalo narození dvou dětí. Nejnižší porodnost vykazuje Německo (8,18 porodů na 1000 obyvatel za rok – což je třetí nejnižší počet na světě po Hong Kongu), následuje Itálie (8,36) a Rakousku (8,66). Nejvyšší porodnost z členských zemí Evropské unie má Irsko (14,33), což však při světovém srovnání zdaleka nestačí ani na první stovku. Rodinná politika nabývá nebývale na významu a mnohé ekonomické opatření směřují k podpoře mladých rodin s dětmi. Vlády všech evropských zemí mají tento neblahý trend na paměti a snaží se mladým lidem vytvářet lepší sociální podmínky.
Nárok na dávku má otec pouze výjimečně
Peněžitá pomoc v mateřství ve všech evropských zemích náleží každé ženě, které trvá pracovní poměr (nemusí však již třeba pracovat z důvodu péče o druhé dítě). Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství má v EU i manžel – pouze však v zákonem stanovených případech (většinou pouze v případech, kdy se nemůže maminka o dítě starat pro závažné dlouhodobé onemocnění). Navíc peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ve všech zemích i před očekávaným porodem a po tuto dobu pobírá peněžitou pomoc budoucí maminka. Právní předpisy Evropské unie zakotvují povinnost převést těhotnou žena na jinou práci v případě, že její současná práce by mohla ohrozit její zdraví a zdraví očekávaného dítěte. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni takovou práci, musí omluvit její nepřítomnost v práci.
Bulharsko – dokonce 45 týdnů!
Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být účastna na nemocenském pojištění. Dávka ve většině případech nepodléhá zdanění. Nejdéle je peněžitá pomoc v mateřství poskytována v Bulharsku (45 týdnů), nejméně v Německu (14 týdnů). Ve většině členských zemí Evropské unie se pohybuje od 16 do 18 týdnů. Výše peněžitého příspěvku v mateřství je nejnižší v Řecku – 50 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je průměrná mzda, a to buď za uplynulé čtvrtletí či pololetí, upravená o dny nemoci a dovolené. Celkem v jedenácti členských zemích Evropské unie je výše peněžité pomoci v mateřství ve výši 100 % z vyměřovacího základu (Německo, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko). Žádost o peněžitou pomoc v mateřství vystavuje lékař. Jenom pro zajímavost si uvedeme výši dávky v Německu:
- do 299 eur 20 %
- od 300 eur do 399 eur 59 %
- od 400 eur do 499 eur 10 %
- nad 500 eur 11 %
Jak je to v Česku?
Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenská a činí od prvního dne 69 % denního vyměřovacího základu, od ledna příštího roku 70 %. Aby žena měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být účastna na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních dvou letech před porodem. Den nástupu na mateřskou dovolenou si určuje žena sama, nejméně však 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství je různá: 14, 22, 28, 31 nebo 37 týdnů. Nejběžnější je 28 týdnů – platí pro vdané ženy a 37 týdnů – platí pro osamělé ženy (svobodné, rozvedené nebo ovdovělé). Denní vyměřovací základ se redukuje, redukční hranice od 1. ledna 2009 jsou:
- 786 Kč (do konce letošního roku 610 Kč)
- 1178 Kč (do konce letošního roku 870 Kč a nad 870 se nezohledňuje)
- 2356 Kč
Do první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
O kolik si polepší maminka s příjmem 20 000 Kč?
U příjmu 20 000 Kč činí denní vyměřovací základ činí 658 Kč. V roce 2009 je vyměřovací základ do redukční hranice 786 Kč a proto s ním počítáme v plné výši a vynásobíme 70 %, dostaneme částku 461 Kč (658 x 0,7). Peněžitá pomoc v mateřství tak bude za celý měsíc činit 13 830 Kč (461 Kč x 30 dní). V roce 2008 je vyměřovací základ 638,8 Kč (610 Kč + 28,8 Kč), vynásobíme ho 69 % a dostaneme částku 441 Kč. Do konce letošního roku činí měsíční částka 13 230 Kč (441 Kč x 30 dní). Maminka s příjmem 20 tisíc si od nového roku polepší cca. o 610 Kč.
Tabulka: Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (v EU, v týdnech)
Země | Délka v týdnech |
---|---|
Bulharsko | 45 |
Česko | 28 |
Slovensko | 28 |
Velká Británie | 26 |
Maďarsko | 24 |
Itálie | 24 |
Irsko | 22 |
Estonsko | 20 |
Litva | 18 |
Malta | 18 |
Polsko | 18 |
Rumunsko | 18 |
Řecko | 17 |
Portugalsko | 17 |
Francie | 16 |
Španělsko | 16 |
Kypr | 16 |
Lotyšsko | 16 |
Nizozemí | 16 |
Lucembursko | 16 |
Rakousko | 16 |
Slovinsko | 15 |
Finsko | 15 |
Německo | 14 |
Prameny: MISSOC = Gegenseiiges Informationssystem der sozialen Sicherheit in den Mitgliedsstaaten der EU“; Statista DE – Dauer des Mutterschutzes in ausgewaehlten EU – Stastěn in Wochen; Zákon č. 187/2006 „o nemocenském pojištění“.