O něco méně, ale i tak výrazně, klesla důvěra v ekonomiku v zemích, kde se platí eurem. Souhrnný index se v eurozóně snížil o 7,1 bodu na 80,4 bodu. Jak v celé EU, tak v eurozóně důvěra značně klesla ve všech sektorech, uvedla komise. Pokles nálady signalizuje zpomalení ekonomické aktivity a zvyšuje obavy z recese.
Spotřebitelská důvěra se tak propadla na nejnižší hodnotu za posledních téměř 15 let. Důvěra ve službách pak klesla nejníže za 12 let, kdy se měří. Důvěra ve stavebnictví a průmyslu naopak i přes značné snížení byla lepší než v letech 1993, respektive 1992, kdy se octla na minimech.
Pokles souhrnného indexu důvěry v ekonomiku zaznamenaly všechny členské země Evropské unie. Z velkých ekonomik EU důvěra nejvíce klesla v Nizozemsku, kde se propadla o 11,3 bodu. Následuje Francie s poklesem o 6,5 bodu, Itálie (-6,1 bodu), Británie (-5,7 bodu), Polsko (-5,1 bodu), Německo (-4,8 bodu) a Španělsko (-3,5 bodu). Česká republika zaznamenala pokles důvěry o šest bodů.
Podle Evropské komise se v říjnu také snižovala očekávání manažerů v průmyslu a službách ohledně zaměstnanosti. Pravidelné čtvrtletní údaje také ukázaly, že jak v eurozóně, tak v celé EU výrazně kleslo využití výrobních kapacit. Vzrostla i inflační očekávání spotřebitelů.
Evropská komise ve své poslední hospodářské prognóze, kterou zveřejnila počátkem září, uvedla, že zpomalení ekonomiky EU je větší, než se očekávalo. Za celý letošní rok by HDP celé EU měl vzrůst jen o 1,4 procenta namísto původně očekávaných dvou procent. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, kde se platí eurem, by měla místo očekávaných 1,7 procenta meziročně vzrůst jen o 1,3 procenta. Další prognózu komise zveřejní v pondělí.